Nad poměry se žije napříč politickým spektrem a nakupování nových domů a bytů se týká poslanců, ministrů i manažerů strategických podniků, kteří byli do svých funkcí dosazováni podle stranického klíče.
Pro Slováky je tak opravdovou záhadou, jak si někteří poslanci ze svých platů (37 tisíc korun, mimobratislavští dostávají navíc ještě 80 procent této částky) a ministři (v roce 2001 vydělávali 69 450 Sk měsíčně) mohli našetřit i deset, ale také až čtyřicet milionů slovenských korun. Pro srovnání: průměrná mzda na Slovensku se pohybuje kolem 12 370 korun, dvanáct procent obyvatel žije na hranici chudoby a sociální byty se nestavějí.
Pravděpodobně nejznámější "bytová kauza" se týká bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Ten v roce 1998 odcházel ze slovenské politiky jako majitel Opelu Corsa a družstevního bytu v Bratislavě. Jen několik měsíců poté se však začal zabydlovat v penzionu Elektra v Trenčianských Teplicích, kde mu údajně patří i sousední pozemek. To vše odhadem za patnáct až dvacet milionů slovenských korun.
Mečiar, během jehož tří vlád se privatizovaly významné slovenské podniky, tvrdí, že si na penzion půjčil a dluh bude splácet do roku 2007. Tím však majetek jeho rodiny nekončí. Podle slovenských médií vlastní Mečiarovy děti luxusní hotel Baračka v Trenčianských Teplicích a hotel Dynamic v Nové Dubnici. Ceny hotelů se pohybují od 26 do 31 milionů korun.
Podobné nesrovnalosti provázely i ministra obrany Pavola Kanise, který pod tlakem médií a veřejnosti nakonec odstoupil. Ze svého ministerského platu, který činil v roce 2001 téměř sedmdesát tisíc korun, začal stavět vilu v Kolibě za odhadovaných 12 až 16 milionů korun. Kde je vzal, nedokázal důvěryhodně vysvětlit.
Jeho obhajoba se skládala z výmluv na bankovní půjčku, peníze od utajovaného přítele a štěstí při sázení. Záhadná stavba, kterou nakonec musel prodat, ho stála funkci. Kanis je však dodnes v parlamentu jako poslanec postkomunistů.
Do nového se bude stěhovat i slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Ten si pořizuje pětipokojový byt za 3,745 milionu korun v centru Bratislavy, kam se odstěhuje z petržalského paneláku. Koupi bytu pokryje z části půjčka (dva miliony slovenských korun), zbytek ceny uhradí z vlastních zdrojů (měsíční příjem premiéra je 95 950 Sk).
Premiérovo hospodaření je průhledné, jinak je tomu v případě jeho bratra Miroslava, ředitele divize kolejových vozidel ve státním podniku Železnice SR.
Ten získal v lednu nájemní smlouvu na třípokojový byt o rozloze l05 metrů. Podle týdeníku Plus 7 čeká na byt 607 železničářů. Proč se do nového podnikového bytu bude stěhovat právě premiérův bratr, zatím nikdo rozumně nevysvětlil.
Ale na Slovensku nejsou jenom ti "špatní". Exministryně financí Brigita Schmögnerová bydlí s manželem a synem v bytě v bratislavském sídlišti Petržalka, který odkoupili do vlastnictví. Rodina také vlastní chalupu.
Křesťanskodemokratický poslanec František Mikloško, který je v politice od roku l990, žije ve dvoupokojovém, jednoduše zařízeném bytě v centru Bratislavy. Nemá televizor a poslouchá jen rádio. Za převod bytu do vlastnictví zaplatil 280 tisíc korun. Mikloško dokonce nedávno dostal třistakorunovou pokutu, protože zapomněl včas podat daňové přiznání z nemovitostí.
