Elitní jednotka: Tváře nesmíme odhalit

Prostějov - Ještě před šesti měsíci o nich věděli pouze ti zasvěcení. O existenci speciální elitní české jednotky, jejíž úroveň výcviku, výzbroje a výstroje snese ta nejnáročnější mezinárodní měřítka, netušili ani mnozí politici a novináři zabývající se armádou a bezpečnostní problematikou. Řeč je o rotě speciálních sil z Prostějova. "Je to nejelitnější jednotka Armády České republiky," prohlásil tehdy ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Na řece ve člunu | foto: archiv jednotky

Zlom přišel po 11. září loňského roku, kdy se počátkem října ministerstvo obrany rozhodlo o existenci jednotky oficiálně informovat jako důkaz, že  česká armáda disponuje špičkovými specialisty vycvičenými  pro boj ve složitých podmínkách, kde může navíc zasáhnout v době několika dnů od vydání rozkazu. Později se o rotě speciálních sil hovořilo ještě jednou - to když ji vláda nabídla do protiteroristické operace "Trvalá svoboda".

Historie 6. skupiny speciálních sil:

Historie české nejelitnější jednotky bude v říjnu tohoto roku stará padesát let. Před půlstoletím totiž ve východoslovenském Prešově vznikla výsadková brigáda, která byla v roce 1960 přesunuta do Prostějova pod názvem 22. výsadková brigáda.

Výrazný posun přichází o devět let později kdy v Prostějově  vzniká reorganizací a redislokací 7. výsadkového pluku z Holešova a 1. a 4. výsadkové průzkumné roty z Chrudimi 22. výsadkový pluk.

Tentýž rok s sebou přináší výraznou změnu ve výcviku. Do té doby byla totiž jednotka cvičena podle sovětského vzoru pro hromadné výsadky s úkolem obsadit a do příchodu hlavních sil bránit významné vojenské objekty.

Současně od roku 1969 výsadkový pluk již tvoří jeden výsadkový prapor společně se dvěmi výsadkovými průzkumnými rotami.

V roce 1976 zanikají jednotky hromadných výsadků a 22. výsadkový pluk se od té doby zaměřuje na výcvik malých průzkumných skupin, které jsou cvičeny k vysazení do týlu protivníka s úkolem průzkumné a diverzní činnosti.

V roce 1988 se pak jednotka mění na 22. výsadkovou brigádu.

6. speciální brigáda vzniká v roce 1995 a její struktura se rok před vstupem do NATO, v roce 1998, již podstatně přizpůsobuje strukturám zavedených v armádách Severoatlantické aliance.

V loňském roce byla 6. speciální brigáda přeměněna na 6. skupinu speciálních sil.

Rotě speciálních sil přísluší jeden historický primát. Šlo o první českou jednotku, která se účastnila operace NATO po vstupu do Severoatlantické aliance. V červnu 1999 se zapojila do operace KFOR v Kosovu, kde bylo jejím úkolem zabezpečit terén, na kterém nedlouho před jejím příchodem probíhaly boje.

Zvláštnímu režimu odpovídají  možnosti získat o  rotě speciálních sil informace, na většinu je totiž uvaleno přísné embargo. Tajný je počet příslušníků i jejich tváře a údaje o speciální výstroji a výzbroji. Zvláštní zdejší  režim však signalizuje i povinnost odevzdat při vstupu do velitelské budovy soukromý mobilní telefon, což je bezpečnostní opatření vídané u nás velmi zřídka. "To ale není nic mimořádného. Jsou to  pravidla, kterými se řídí všechny jednotky," podotýká velitel Josef Trojan.

Velitel vzápětí uvádí na pravou míru některé nepřesné informace, které o  rotě speciálních sil kolují po veřejnosti. "Nesouhlasím s tvrzením, že naše jednotka je jediná v rámci Armády České republiky nejmoderněji vybavena. V našem oboru se určitě nemáme zač stydět. Stejně špičkově ve svých oborech však jsou například vybaveny 9. rota chemické ochrany, 6. polní nemocnice a  jednotky 4. brigády rychlého nasazení," vysvětluje velitel.

Právě v souvislosti s připravovaným vysláním 6. polní nemocnice do Afghanistánu se v tisku objevilo, že by zdravotníky měli ochraňovat prostějovští výsadkáři. "Bez komentáře," reaguje Josef Trojan.

Kdo se může stát příslušníkem roty speciálních sil? Zájemce musí projít náročnými psychickými, zdravotními  a fyzickými testy a bezpečnostní prověrkou. Jejich výcvik je velmi náročný. V jeho rámci absolvují výcvik boje z blízka, ovládání široké škály zbraní - od osobní pistole pro granátomet, práci s výbušninami, získávání zpravodajských informací a v neposlední řadě také slaňování  a samozřejmě - výcvik výsadkáře.

"Příslušníci naší roty se zúčastňují společných cvičení s obdobnými elitními jednotkami členských států NATO, takže se vzájemně informují a vyměňují zkušenosti. Rozhodně se nemáme za co stydět," říká velitel Josef Trojan.