Lídři všech stran sice hlasitě hovoří, jak sníží či zvýší daně. Vůbec (nebo jen velmi mlhavě) však nenaznačí, o kolik méně kvůli tomu vyberou do státní pokladny a na čem budou šetřit.
"Všechny diskuse a odhady, na kterou skupinu společnosti jak která daňová reforma dopadne, jsou tedy velmi neurčité," říká Ondřej Schneider, ekonom Patria Finance.
Pravice, jak Koalice, tak ODS, má v daňových slibech zatím propracovanější strategii než sociální demokraté. Ale ty to vůbec netrápí, a tak se konkrétnějších představ o daních nedočkají jejich příznivci ani ve volebním programu.
"Daňová reforma je natolik složité téma, které se v konkrétní podobě v předvolební kampani nedá rozumně vysvětlovat," řekl včera šéf ČSSD Vladimír Špidla. "Vzletná slova o převratné daňové reformě, která používá ODS, považuje rozumný člověk za populistická. Takhle to zní jako recept na další experiment typu kuponové privatizace," říká Špidla.
S velkým zjednodušením se daňové plány tří hlavních politických bloků dají shrnout následovně: ODS chce daně snížit. Bude to výhodné pro všechny lidi s průměrným a vyšším platem. Ti chudší neplatí téměř žádné daně už dnes a Klausova strana na tom nechce nic měnit.
|
DÁLE ČTĚTE |
Koalice nabízí ještě nižší daně než ODS. Podle jejích záměrů by byl od daně z příjmu osvobozen už i člověk s průměrným platem. ČSSD chce v podstatě zachovat současnou výši daní. Lidé s nadprůměrným platem by však podle Špidly zaplatili více než dnes.
Na první pohled vypadá nejradikálněji daňový scénář ODS. Rovná daň 15 procent pro všechny. Konec všech odpočitatelných položek, ať už na děti, manželku, stavební spoření, charitu nebo hypotéku. Klaus slibuje jen jednu odpočitatelnou položku.
Její výšku však odmítá upřesnit. "Na tom musí být základní společenský konsenzus. Jsme připraveni o tom diskutovat," řekl předseda ODS. Bez konkrétní sumy však nelze spočítat, komu by rovná daň pomohla, koho by naopak poškodila a jaký by měla dopad na státní rozpočet.
Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý v televizní diskusi naznačil sumu odpočitatelné položky kolem šesti tisíc korun měsíčně. Člověk s průměrným platem 15 tisíc korun by pak na dani ušetřil asi tři sta korun.
Uspořená suma by se samozřejmě zvyšovala s rostoucím platem. Pro ty, kdo pracují za podprůměrnou mzdu, a jsou to dvě třetiny všech zaměstnanců, by se téměř nic nezměnilo.
Společný program Unie svobody a lidovců by lidem od břemena daní ulevil ještě výrazněji. Zaměstnanec s průměrným platem by státu na daních nezaplatil ani korunu. I lidé s vysoce nadprůměrným příjmem by si polepšili ještě více než podle vize ODS. Koalice chce hlavně zvýšit částky, které se nedaní, na dvojnásobek oproti současné podobě.
Daně podle jejich návrhu tlačí dolů i společné zdanění manželů. Ten, kdo si vydělá měsíčně 50 tisíc a jeho manželka nemá žádný příjem, by tak platil stejné daně jako člověk s 25tisícovým platem. Díky vysokým odpočitatelným položkám by koaliční plány snížily daně i lidem s podprůměrným platem.
Vladimír Špidla vzkazuje lidem s vysokými příjmy, ať se připraví, že za jeho vlády by státu zaplatili více než dnes. Konkrétní čísla však svým voličům neprozradí. Lidé s průměrnými a nižšími výdělky by na tom byli zhruba stejně jako dnes. Špidla jim nechce vylepšovat životní úroveň nižším zdaněním platů, ale levnějším zbožím v obchodech. "Nepřímé daně jsou v Česku velmi vysoké, a to dopadá především na chudší část společnosti. To chceme změnit," říká.
Ale i pravice touží s cenami hýbat. ODS navrhuje jen jednu sazbu DPH 15 procent. Koalice nabízí, aby se současné sazby 5 a 22 procent změnily na 7 a 18 procent. Ani tady strany nepomáhají voličům v rozhodování ekonomickou analýzou, nakolik by se změnil jejich rodinný rozpočet.
Nezbývá než zasednout s kalkulačkou a každý nákup či účet za nájem nebo elektřinu přepočítat ve filozofii jednotlivých kandidátů na příští vůdce země. Necelá polovina rodinných rozpočtů se dnes daní nižší, pětiprocentní sazbou: jde totiž hlavně o potraviny či služby. Z ceny ostatních věcí si stát vezme na daních dvaadvacet procent.
