"Pro soužití v rámci unie je významná otázka, zda česká právní praxe nevytváří diskriminační účinky při restituci majetku. S potěšením jsem zjistil, že česká vláda ze své strany zamýšlí posoudit tuto záležitost. Vítám i žádost Evropského parlamentu o nezávislou zprávu. Také Evropská komise nyní posuzuje všechny právní stránky této záležitosti," řekl Verheugen v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Češi se Verheugenovi diví
Světové agentury poté s odvoláním na jeho slova oznámily, že česká vláda je ochotna zrušit dekrety. Údajné výroky komisaře Verheugena, které agentury zveřejnily, okamžitě popřel i premiér Miloš Zeman. "Nevím, kde na to pan Verheugen přišel," prohlásil.
"Já jsem s panem Verheugenem na toto téma nejednal a rozhodně jsem ani v žádných jiných jednáních nekonstatoval, že vláda bude připravena předložit cokoliv. Myslím, že to mi ani nepřísluší," prohlásil hlavní vyjednavač Česka v unii Pavel Telička.
Komisařova slova následovala po jeho výrocích, kde označil Benešovy dekrety o vyvlastnění majetku za "překonané a nadále neúčinné" a za "otázku, která je svou podstatou nejen právní, ale především politická a morální". Ke zmatku přispělo i to, že nezávislá zpráva pro Evropský parlament, kterou tak oceňoval, se týká právě právního hodnocení dekretů.
CO JSOU BENEŠOVY DEKRETY |
* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940 až 1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska. |
Rakušané: Dekrety už jsou evropská otázka
Stejně přijali Verheugenovo vystoupení i evropští poslanci. Pro ně to byl signál, že unie mění svůj dosud odmítavý postoj k řešení otázky dekretů.
Tak rakouská poslankyně Ursula Stenzelová, která je spolupředsedkyní parlamentního výboru EU–ČR, prohlásila, že po komisařově vystoupení se z dekretů stává "jednoznačně evropská otázka".
Její krajan, socialista Hannes Swoboda přivítal Verheugenovo "potřebné vyjasnění" v otázce dekretů a dodal, že z hlediska rozšíření EU je důležité jen to, zda tyto akty nevedou k diskriminaci i v dnešní době.
Komisař nemluvil o dekretech, ale o zákonu
Verheugen totiž poslancům nevysvětlil, že v roce 1991 schválila česká vláda zákon o restituci majetku, který byl terčem řady kritik za to, že údajně diskriminoval některé poškozené. Právě tento zákon je nyní zdrojem unijních obav z diskriminace v Čechách.
Až Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori se snažil vnést do celé věci jasno. "Zásadně a formálně dementuji, že komisař Günter Verheugen řekl nebo chtěl říci, že se Česká republika zavázala k přehodnocení takzvaných Benešových dekretů," prohlásil Filori a podotkl: "Evropská komise říká: dekrety jsou překonané."
Výroky diskutoval Verheugen s Kavanem
Unie se ale obává případů diskriminace "třeba na základě národnosti", k nimž mohlo dojít při restitucích. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991. Tečka," řekl Filori a ujistil, že komisařovy výroky "jsou založeny na diskusi s ministrem Kavanem".
Kavan při své návštěvě Bruselu počátkem března prohlásil: "Chápeme, že v době připojování k EU nemůžeme mít v zákonech diskriminační opatření. Evropská komise dosud nic takového nenašla. Bude-li něco takového nalezeno, vláda to vážně posoudí."
Benešovy dekrety pod 'bruselskou palbou'
Na Benešovy dekrety se v poslední době znovu soustřeďuje pozornost, a to nejen v České republice. Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno prohlásil, že dekrety odporují právu EU a měly by být před vstupem ČR do unie zrušeny.
Řada výpadů proti dekretům zazněla v poslední době v Evropském parlamentu. Ozvaly se i hlasy, že Češi se na jejich základě dopustili genocidy vůči Němcům a Maďarům. Parlament zvažuje i vypracování vlastní analýzy.
Prahu ale v otázce dekretů několikrát podpořila Evropská komise. Ta se sice nevyjadřovala ke shodě dekretů s právem unie, její zástupce Rutger Wissels však uvedl: "Dekrety nejsou součástí vstupních jednání. To je názor komise. Ta je považuje za dvoustrannou záležitost." Tlak parlamentu opakovaně příkře odmítl i komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Česko dekrety rušit nebude
Česká republika důrazně odmítá spojovat své přičlenění k EU s dekrety. V unii hájí dekrety s tím, že německý majetek se vyvlastňoval i v jiných zemích Evropy a že o vyhnání Němců nerozhodly dekrety, nýbrž velmoci při jednání v Postupimi.
Západní země nicméně vyvlastňovaly majetek německého státu, ne lidí, kteří byli do války jejich občany. Velmoci v Postupimi rozhodly o vysídlení až poté, co dorazily zprávy o masovém zabíjení Němců v ČSR a Polsku.
Problém vyhnání sudetských Němců nastolil už v lednu premiér Miloš Zeman, když označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu.