Porodnice: přístup k ženám není nejlepší

Praha - Přijít se osobně podívat do porodnice, nechat si poradit od známých. To radí lékaři ženám předtím, než si vyberou místo, kde chtějí přivést na svět své dítě. Žena, která se rozhodne porodit v hlavním městě, má možnost vybrat si z šesti různých porodnic. Má sice jistotu, že o ni bude špičkově postaráno v případě možných komplikací, s rodinným prostředím a individuálním přístupem už to však bývá horší.
V úterý 26.února přineseme přehled všech pražských porodnic.

Porodnice u Apolináře ve Všeobecné fakultní nemocnici, Motol a Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí a Vinohradská porodnice jsou sice zároveň perinatologickým centrem, kde jsou připraveni postarat se o předčasný porod a novorozence s nízkou porodní hmotností, prostředí je však spíše „nemocniční“. Na předčasné porody od 33. týdne těhotenství jsou zaměřeni také v Thomayerově fakultní nemocnici.

"Musíme se ještě mnoho učit. Nutné je především zlepšovat přístup personálu k rodičce. Je ale třeba pochopit, že při naší velikosti a počtu tří a půl tisíce porodů ročně se nemůžeme věnovat rodičce jako v malé rodinné porodnici," řekl porodník Antonín Pařízek od Apolináře.

Upozornil však také, že mezi porodnicemi by rozhodně neměla panovat rivalita. "Musíme si pomáhat. Nebýt malých porodnic, kde bez problému probíhají přirozené porody, nestihli bychom se věnovat těm komplikovanějším," podotkl Pařízek.

Přesto se i na velkých klinikách za poslední léta mnohé změnilo. Většinou sice doporučují klystýr, ale například holení je prováděno podle přání maminky. K dispozici jsou také pomůcky jako porodnické míče, vaky či sprcha.

Maminky si však často stěžují, že strava v porodnicích nejen že nebývá chutná, ale dokonce dostávají k jídlu to, co by při kojení neměly.  "I když se v Krči velmi starají o správné kojení, k jídlu jsem dostala i ostré jídlo, luštěniny nebo zelný salát se spoustou cibule," prozradila Andrea Košvancová.

Všude kromě Vinohrad se již také upustilo od nesmyslného zákazu příjmu tekutin během porodu. Samozřejmostí bývá i možnost přítomnosti otce či jiné blízké osoby u porodu.

Lékaři na všech klinikách jsou však většinou stále zastánci takzvané klasické porodnické školy. Preferují převážně polohu na zádech a při přístupu k případných alternativním metodám mají určité hranice.

Přesto, pokud porod probíhá spontánně a maminka si to přeje, může si v Podolí, Na Bulovce a v Motole vybrat i jinou polohu než tu klasickou.

To potvrzují i slova staniční sestry porodního sálu v Podolí Simony Josefové, podle které se zde dostali do stadia, kdy je možné prakticky vše, co si maminka přeje.

"Během porodu se žena může naprosto volně pohybovat, sednout si na míč či porodní vak, popřípadě jít do sprchy. Teplá voda vyhovuje většině maminek, protože uvolňuje otevírání porodních cest a částečně tiší bolest. Každé dvě hodiny monitorujeme průběh porodu, abychom se mohli připravit na případné komplikace. Pokud je rodička v dobrém fyzickém i psychickém stavu, záleží vlastní průběh poslední fáze porodu na ní samé. Pokud chce být na zádech, nerodí rozhodně vleže, ale v polosedu nebo v sedu. Nohy si může buď držet sama, či si je opřít. Vybrat si může také polohu v podřepu na vaku či porodní stoličce, popřípadě v leže na boku," tvrdí Josefová.

Dodala, že miminko je okamžitě po narození položeno mamince na bříško. Až po nějakém čase ho na chvíli odnese pediatr na vyšetření, ale vzápětí je dítě vráceno k matce. Dvě hodiny po porodu jsou pak pořád spolu.

Jak však přiznávají maminky i lékaři, příjemný průběh porodu záleží především na přístupu porodní asistentky. "Když jich mám třeba patnáct, a byť jen jedna z nich je špatná, tak to pak kazí," řekl Pařízek.

Jak by si tedy měla žena vybrat porodnici? Nejspolehlivější je asi osobní seznámení s tamním prostředím. Velmi důležité jsou však - dokonce i podle lékařů - reference kamarádek a známých.