Pracovníci Centra pro výzkum veřejného mínění vyzpovídali od 21. do 28. ledna 1020 lidí starších patnácti let. Z průzkumu vyplývá, že oproti výsledkům z prosince loňského roku ubylo nedůvěřivých o pět procent z 54 na 49 procent. "Všichni tito přešli na stranu lidí, kteří současné vládě věří," vysvětlila analytička Alice Glasová.
Průzkum probíhal v době, kdy Miloš Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1 uvedl: "Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe."
O několik dní později, 21. ledna, pak Zeman v rozhovoru pro rakouský týdeník Focus přirovnal Rakušany, kteří se podepsali pod referendum požadující zastavení provozu jaderné elektrárny v Temelíně, k idiotům a o sudetských Němcích mluvil jako zrádcích a páté koloně nacistického vůdce Adolfa Hitlera.
|
Důvěra ústavním institucím | ||
| údaje v % |
věří |
nevěří |
| Prezident | 54 | 41 |
| Vláda | 46 | 49 |
| Poslanci | 30 | 63 |
| Senátoři | 25 | 64 |
| Kraje | 28 | 31 |
Tyto výroky vyvolaly ostré a odmítavé reakce rakouských a německých oficiálních úřadů, ale i některých českých politiků. Například rakouský velvyslanec Klas Daublebsky tlumočil ministru zahraničí Janu Kavanovi odmítavý postoj rakouské ministryně zahraničí Benity Ferrerové-Waldnerové k Zemanovým výrokům.
Na výsledky průzkumu už neměla vliv Zemanova návštěva Izraele, kde v rozhovoru pro list Haarec přirovnal palestinského předáka Jásira Arafata k Hitlerovi. Premiér později vysvětlil, že jeho slova byla špatně pochopena.
Nejhůře na tom byla vláda na konci roku 1999
Nejhorší pozici měla vláda ČSSD v listopadu roku 1999, kdy jí věřilo pouze 19 procent lidí. Na pražském Václavském náměstí a v dalších městech tehdy proti smluvní opozici sociálních demokratů a ODS demonstrovaly desítky tisíc občanů a vznikla iniciativa "Děkujeme, odejděte!" požadující konec menšinové vlády. Víru v kabinet tehdy postrádalo 78 Čechů ze sta.
Pozitivněji nyní vnímají vládu studenti, lidé s dobrou životní úrovní a voliči sociálních demokratů. Kritičtější jsou k vládě podnikatelé, lidé se špatnou životní úrovní, příznivci komunistů a sympatizanti Unie svobody-DEU a bývalé Čtyřkoalice.
Důvěra v ostatní instituce je stejná
Jen mírně roste několik měsíců před sněmovními volbami důvěra veřejnosti v ústavní instituce. Rozdíl oproti minulým průzkumům se pohybuje v rámci tříprocentní statistické chyby. Zhruba třetina lidí důvěřuje poslancům, čtvrtina senátorům a osmadvacet procent zastupitelům krajských úřadů.
Stále nejvíce lidí důvěřuje prezidentu Václavu Havlovi, který si dlouhodobě udržuje nadpoloviční počet příznivců. V lednu 2002 to bylo 54 procent, když 41 procent mu nevěřilo. Tato čísla jsou s malými výkyvy stabilní už dva roky. Více prezidentovi věří ženy, mladí lidé a příznivci bývalé Čtyřkoalice. Nejmenší důvěru má prezident u příznivců komunistů.
 Důvěra lidí v instituce |
