Česko půjde do Evropy i s dekrety

Benešovy dekrety Česku cestu do Evropy nezkříží. Člen Evropské komise Günter Verheugen ujistil ministra zahraničí Jana Kavana, že otázky související s dekrety nejsou a nebudou předmětem jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Dekrety však rozdělily vlády visegrádské čtyřky. Premiéři Česka, Slovenska a Polska zrušili účast na březnovém setkání v Maďarsku. Jeho premiér totiž ve středu prohlásil, že dekrety jsou v rozporu s právem EU a při vstupu Česka a Slovenska do unie je bude třeba odstranit.

"Benešovy dekrety nebyly nikdy součástí jednání. Neměly žádnou přímou vazbu na přístupový proces a nevidím, jak by se to mohlo stát v budoucnosti," řekl Verheugen po jednání s Kavanem.

Na půdě Evropského parlamentu se přitom pravidelně ozývají hlasy požadující debatu na téma dekretů, od nichž se mimo jiné odvíjelo poválečné vyhnání sudetských Němců, v souvislosti se vstupem Česka do EU.

"Tak to není," reagoval na dotaz ohledně spojení dekretů s přistupováním České republiky k EU. Dodal, že Evropský parlament žádné vstupní rozhovory nevede.

Debatu o Benešových dekretech rozpoutala nedávno i rakouská spolupředsedkyně parlamentního výboru přidružení Ursula Stenzelová, i když podle ní řešení má být bilaterální.

Kavan připustil, že vedle evropských věcí mluvil s Verheugenem také o česko-německých vztazích.

"Dospěli jsme k závěru, že patří k nejlepším," řekl.

Česko podle ministra Kavana chápe legitimní obavy některých lidí v sousedních zemích, nebrání se debatě o Benešových dekretech a  naopak si ji přeje k rozptýlení pochybností. Nepřistoupí však na jejich odvolání nebo na to, aby se o nich jednalo v rámci vstupu země do EU.
Kavan v Bruselu připustil, že někteří odsunutí Němci, oběti zvůle a excesů, by mohli být českou stranou odškodněni. Nešel do podrobností, řekl pouze: "Lidé, kteří trpěli nevinně, by měli být odškodněni. Premiér to podporuje. Zatím neveřejně o tom jednáme."

Maďarský premiér dekrety rozdělil Visegrád
Naposledy otázku Benešových dekretů oživil maďarský premiér Viktor Orbán. Ve středu na zasedání Evropského parlamentu řekl, že dekrety jsou v rozporu s právem EU a při vstupu Česka a Slovenska do unie je bude třeba odstranit. To se však nelíbilo premiérům zbylých třech zemí.

Miloš Zeman proto zrušil svou účast na připravovaném březnovém setkání předsedů vlád visegrádské čtyřky. Učinil tak po domluvě se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou a polským předsedou vlády Leszkem Millerem. Dzurinda již oznámil, že se schůzky nezúčastní také.

Premiéři měli posoudit projekty rozvoje infrastruktury, návrhy Evropské komise na financování rozšířené unie, ale i aktuální stav vstupních jednání s unií.

Klaus: Do Evropy i s dekrety
ODS bude požadovat, aby při vstupu Česka do Evropské unie byla republice zaručena platnost Benešových dekretů.

"Je načase, abychom uvažovali o exkluzivní klauzuli v přístupové dohodě o vstupu České republiky do EU, jež zajistí nezpochybnitelnost majetkových a právních poměrů v České republice," řekl ve čtvrtek stínový ministr zahraničí Jan Zahradil (ODS) a kritizoval šéfa maďarské vlády Viktora Orbána, který otevřeně žádal zrušení dekretů.

Předseda strany a Poslanecké sněmovny Václav Klaus ve čtvrtek oznámil, že už před několika týdny písemně požádal premiéra Zemana, aby vláda zvážila, zda by smlouva o přistoupení k EU neměla obsahovat právní pojistku bránící úvahám o revizi poválečného uspořádání.

Benešovy dekrety, od nichž se odvíjelo poválečné vyhnání sudetských Němců, představují jednu z hlavních zátěží pro republiku, a tudíž i pro unii, která ji bude přijímat mezi své členy.

Dosavadní taktika všech zúčastněných spočívala v tom, že existence dekretů nebude při oficiálních jednáních brána na vědomí. Problém neměl být na této úrovni otevírán, a tím by se ho podařilo obejít.

Brusel podnět od ODS rovnou odmítl. "To není součást vstupních jednání. Je to čistě dvoustranná záležitost," řekl mluvčí Evropské komise Jean Christophe Fiori. "Bylo by to otočení o sto osmdesát stupňů a vytváření zranitelné pozice Česka," varoval jeden z českých diplomatů.

Ministerstvo zahraničí dosud urputně bojovalo za udržení hranice oddělující problémové Benešovy dekrety a český vstup do EU. "Tato otázka nebyla nikdy ani jednou ze stran při jednání o přistoupení zmiňována. Vždy jsme to oddělovali," řekl Pavel Telička, který vede jednání s EU.

Telička se obává, že snaha o "pojistku" může propojit otázku dekretů s českým vstupem do EU. On sám tedy nápad ODS nepřímo odmítl. "Pokud by politická reprezentace hledala cestu, jak takovou pojistku získat, je otázkou, zda by ji neměla hledat dejme tomu v dvoustranných jednáních," řekl Telička opatrně.

Podle zdroje z Evropské komise není "pojistka" ve vstupní dohodě technicky možná. "Toto je otázka, která není kryta evropskými dohodami," uvedl tento zdroj. Česká republika jedná s unií jen o námětech, které jsou součástí těchto dohod.

Podle Zahradila to však není příliš důležité. "Jestliže si Rakousko může vymodlit extraklauzuli či 'extrabuřt' týkající se Temelína, proč ne my," prohlásil. Podle něj by se to dalo zařadit do jednací kapitoly "Různé".

Rakousko si však svým postojem k Temelínu nezískalo v Bruselu žádné přátele. Zmíněnou klauzuli prosadilo jen proto, že je členem EU a může komplikovat její chod. Česká republika členem unie není.

Zdroj z české mise v Bruselu navíc upozornil, že sama komise, jež každý rok hodnotí připravenost uchazečů na vstup do unie, se touto otázkou nikdy nezabývala. "Ve zprávách komise nikdy nic takového nebylo. Neumím si představit, že by se to mělo dostat na pořad jednání," konstatoval a upozornil, že tyto zprávy se zabývají vším, co je pro vstup do EU potřebné.

ODS zatím nemá jasnou představu, jak má zmiňovaná "pojistka" vypadat. "Nemá to ještě žádnou právní formu. To by museli zpracovat profesionální právníci, pokud by tato myšlenka byla přijata," řekl Zahradil.

Podle španělské mluvčí, jejíž země nyní vede unii, by se o celé věci nejdříve museli domluvit ti, jichž se týká: Češi, Němci a Rakušané. "Toto není problém Rady ministrů EU. Tyto tři země by nejdříve musely najít řešení mezi sebou. Pak bychom věc posoudili," uvedla.

Poprask kolem Benešových dekretů vypukl poté, co se za jejich zrušení přimlouval v Evropském parlamentu maďarský premiér Viktor Orbán. "Vnímáme to jako nedomyšlený krok, ohrožující obě země bývalého Československa," kritizoval jej Zahradil.

Samotný Brusel se ze všech sil snaží vyhnout všem problémům z minulosti. Má mimo jiné před očima příklad Slovinska. Lublaň uzavřela dohodu o přidružení k EU až čtyři roky po Češích a Slovácích.

Důvodem byly spory s Itálií o poválečné vyvlastnění italské menšiny. Pod tlakem Říma musela Lublaň revidovat tato ustanovení a dovolit Italům volný nákup půdy ve Slovinsku - až pak dala Itálie zelenou pro slovinské přidružení k EU.

Co jsou Benešovy dekrety

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.

* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.

* Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.

* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".

* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává Burešová.