V prvé řadě extrémní podmínky Afghánistánu a nepřehlednost tamního terénu. "Může být kdekoli. Hovoříme o obrovské členité ploše s množstvím skrýší," vysvětloval nedávno mluvčí prozatímní afghánské vlády, proč nikdo netuší, kde se bin Ládin skrývá. Navíc je třeba počítat s tím, že muž tak mazaný a rafinovaný jistě měl v afghánských horách několik dopředu vybudovaných tajných skrýší.
Ministr obrany Donald Rumsfeld přiznal, že pokud by se terorista rozhodl z Afghánistánu prchnout, bylo by prakticky nemožné mu v tom zabránit. "Nepochybuji ani na okamžik, že existují nějaké dobře ukryté helikoptéry, které nemůžeme najít a které jsou bezpochyby k dispozici důležitým lidem," uvedl.
"Je možné proletět nízko průrvou a nebýt viděn. Je také možné šplhat na oslu nebo na mule a prostě přejít hranice." Je třeba mít na paměti, že multimilionář Usáma a jeho organizace Al-Kajda disponuje možnostmi, o jakých se žádné teroristické skupině v historii nesnilo. Podle expertů by bylo s podivem, kdyby si muž, pro něhož nebylo skoro nic nemožného, předem nepřipravil supertajné únikové trasy a falešné krytí.
Jinou z příčin, proč se hon neustále nedaří dotáhnout do úspěšného konce, nedávno v zahraničním výboru amerického Senátu ozřejmil představitel FBI Thomas Wilshere: "Usáma vzbuzuje ve svých stoupencích značnou loajalitu. Podle nich je mimořádně charizmatický, vyvolává dojem, že je velmi skromný, sedne si do prachu s obyčejnými vojáky a nevyhýbá se riziku." Mesiáše je prostě nemožné zradit.
V neposlední řadě může jít i o náhodu, štěstí. Ostatně britský list The Guardian zveřejnil v listopadu zprávu, že Američané bin Ládina už téměř měli. Jistý Amín, bývalý člen Al-Kajdy, tvrdil, že Usáma přijel 26. října v konvoji džípů do tábora teroristů poblíž Kábulu. Původně tam prý měl strávit dva dny, ale záhadně odjel už následující den časně ráno. Několik minut poté zasáhly ležení dvě americké střely.
Čím déle se bin Ládinovi daří skrývat, tím častěji začínají analytici vyslovovat otázku, zda vojenská kampaň nebyla chybná od samého počátku. Shodují se v tom, že došlo k několika závažným podceněním při plánování operací. Islámábádský dopisovatel listu USA Today Jack Kelley je shrnul takto:
• Americká strategie "vysušení bažiny" - nejprve svrhnout talibanský režim a až poté začít s jeho lovem - teroristům zřejmě poskytla dostatek času k útěku. V prvních týdnech války použily špičky Al-Kajdy pašerácké stezky k útěku do Pákistánu a Íránu. Usáma bin Ládin mohl lehce udělat totéž.
• Opatření, jež měla za cíl zničit maximum talibanské infrastruktury, mohla vyvolat zbytečně vysoké civilní ztráty a obrátit potenciální zpravodajské zdroje, jako střední kádry Talibanu a řadové členy pákistánské tajné služby, proti USA.
• Spolehnutí se na zemi na vojska afghánské opozice, pro něž nebyl lov na bin Ládina prioritou, mohla být chyba.
• Ukvapené úsilí oživit agenty, kteří nebyli využíváni od odchodu Sovětů z Afghánistánu v roce 1989, způsobilo matoucí záplavu nevěrohodných informací.
Jak důležité je Ládinovo polapení nebo smrt? Více než polovina Američanů soudí, že pokud nebude zneškodněn, nesplnil Washington svůj válečný cíl - zničit Al-Kajdu a potrestat původce teroristických útoků. Experti říkají, že dokud je Ládin na svobodě, zůstává nebezpečí nových útoků extrémně vysoké.
