Přes řadu věrohodných svědectví od OSN, humanitárních pracovníků i novinářů o značných civilních obětech nepodařeného bombardování podnikla americká armáda jen několik podrobných vyšetřování takových incidentů.
Například poté, co bomby opakovaně zasáhly skladiště Spojených národů v Kábulu, nebo když speciální komando 24. ledna omylem postřílelo jedenadvacet Afghánců, které prý považovalo za členy Talibanu a Al-Kajdy.
Pentagon taková nařčení nejčastěji shodí ze stolu s poukazem na nepřátelskou propagandu či maximálně vyjádří politování nad "vedlejšími škodami".
Také ve středu armáda rozhodně odmítla obvinění, které zveřejnil list The Washington Post na základě svědectví afghánských vesničanů, že její vojáci bili a týrali místní zajatce. Všechno začalo 23. ledna během jedné z nejkontroverznějších akcí za celé čtyři měsíce americké kampaně v Afghánistánu.
|
Základnu USA chtělo dobýt deset mužů |
Speciální komando vtrhlo do malé náboženské školy v Chas Uzurgánu na jihozápadě země a postřílelo - většinou ve spánku - 21 lidí. Afghánci, kteří útok přežili, tvrdí, že dva z nich, oba členové vládou jmenované komise, byli spoutáni a zastřeleni na školním dvorku.
Američané nejprve oznámili, že terčem útoku bylo skladiště zbraní Al-Kajdy a že zajali dalších 27 teroristů a členů Talibanu. Po dvou týdnech však přiznali, že se spletli a zadržené propustili. Ti si však poté zpravodaji listu The Washington Post postěžovali, že během výslechů byli surově biti. "Bili nás do hlavy, do zad a do žeber, kopali," řekl Alláh Núr, jeden z propuštěných.
Vyšetřovací komise nicméně dospěla k závěru, že nic takového se nestalo. "Na základě dosavadních výsledků vyšetřování nevěřím, že by se kdokoli ze zajatců stal obětí bití nebo hrubého zacházení," uvedl včera předseda sboru náčelníků štábů generál Richard Myers.
I když se Američané jistě snažili civilní ztráty minimalizovat, odhaduje se, že během bombardování ztratily díky špatným informacím a selhání techniky život určitě stovky a možná tisíce nevinných Afghánců. Americká armáda pravidelně hodnotí účinnost náletů, ale připouští, že má s vyčíslením civilních obětí takřka nepřekonatelné problémy.
Především proto, že nálety často proběhly v odlehlých, obtížně dosažitelných oblastech. Navíc mnohé z toho, co Taliban tvrdil o zabitých civilistech, se ukázalo jako falešné.
Musíme se proto spokojit s odhady. Třeba ekonom Marc Herold hovoří v listu The New York Times o téměř 4000 mrtvých civilistech, ředitel organizace Projekt obranné alternativy Carl Conella uvádí počet až 1300.
Velitel spojenecké operace generál Tommy Franks přesto mluví o dosud nejpreciznější válce v historii lidstva. Podle něho dopadlo na Afghánistán celkem 18 000 bomb, z nich 10 000 prý byly tzv. "chytré" střely, největší procento v jakékoli válce.
