"Podle odhadu by proces měl trvat osmnáct měsíců, ale už nyní je jasné, že to bude déle, nejméně dva roky," soudí Janů, která dnes vyráží do Haagu. Česká soudkyně se nebude zabývat maličkostmi: obžaloba viní Radislava Brdjanina a Momira Taliče z genocidy, "záměrného zabíjení", mučení, násilného vysidlování a ničení vsí, měst a kostelů.
Toho všeho se údajně dopustili v oblasti bosenské Banja Luky, kde Brdjanin od roku 1991 vytvářel orgány "autonomní oblasti Krajina" a kde Talič velel 5. sboru jugoslávské armády. Banja Luka, kde byli muslimové silně zastoupeni, byla pod Brdjaninovým a Taličovým vedením takřka úplně "etnicky vyčištěna".
Se vším, co to znamená: s povražděnými muži a znásilněnými ženami, s vypálenými domovy, s koncentračními tábory. S ničením všeho, co by jen trochu mohlo připomínat muslimskou přítomnost v oblasti. Takové případy bývají velmi komplikované.
"Obvykle je třeba vyslechnout sto padesát svědků obžaloby a na osmdesát svědků obhajoby," uvádí česká soudkyně. Ivana Janů je soudkyní "ad litem", tedy "ke sporu". Byla vybrána Valným shromážděním OSN ze skupiny 27 soudců celého světa, aby po čtyři roky pomáhala stálým členům haagského tribunálu.
Případ Brdjanin - Talič je její první případ, bude jej řešit spolu s Japonkou Čikako Taja a pod vedením maltského soudce Carmela A. Agiuse. Haagský tribunál OSN působí od roku 1994. Rozhoduje o tom, zda obžalovaní, kteří před ním stanou, porušili válečné právo nebo ženevskou konvenci a zda spáchali genocidu a zločiny proti lidskosti.
Tribunál soudí jen lidi, ne strany, hnutí či organizace, jako tomu bylo v Norimberku, který postavil mimo zákon třeba SS. Haagští soudci také nemohou uložit trest smrti. Obžalované smějí odsoudit jen k dlouhým trestům ve vězení například bosenský Chorvat Tihomir Blaškič byl odsouzen na 45 let.
