Magistrát chce od lidí víc peněz

Praha - Magistrát využívá toho, že se lidé nevyznají v zákonech. Právníci potvrzují, že chce od družstev za převody pozemků podstatně vyšší částky, než stanovuje zákon. Správci městské pokladny ve snaze vydělat peníze tlačí družstevníky k tomu, aby koupili pozemky za hodnotu podle cenové mapy, tedy v závislosti na lokalitě, přibližně za částky dva až tři tisíce korun za metr čtvereční.

Majitelé družstevních domů a bytů, které stojí na pozemcích města, ale na na požadavky magistrátu nemusí přistoupit a platit za převod těchto pozemků tak vysoké částky. Podle některých odborníků a právníků má město nárok jen na sumu podstatně nižší.

"Magistrát jedná z pozice síly. Vůbec neinformuje obyvatele o tom, jaké mají možnosti, a těží z jejich nevědomosti," říká Hedvika Brejchová, pracovnice pražské realitní kanceláře, která se převody nemovitostí zabývá. "Samozřejmě může někdo dobrovolně přistoupit na požadavek města, je to jen na jejich dohodě. Ale podle právních rozborů a našich konzultací s ministerstvem financí by soud v případě, že se úřad s majitelem bytového domu nedohodne, určil podle platných zákonů cenu 150 korun jako jednorázovou platbu," uvedla její kolegyně Marie Michalová.

Úředníci však mají jiný názor. Podle ředitele odboru obchodních aktivit to není město, kdo obyvatele balamutí. "Družstevníci jsou ze strany družstevního svazu mateni protichůdnými informacemi a přísliby, jejichž plnění jim za současné situace nemůže svaz zaručit," tvrdí Pátek v dopise pražským družstvům.

Kvůli tomu, že magistrát dlouho otálel a s družstvy se nedomluvil na prodeji či pronájmu pozemků, podle zákonů už od počátku loňského roku vznikla takzvaná věcná břemena. To znamená, že majitel pozemku, tedy obec, musí strpět to, že na jeho majetku stojí obytné domy družstev. Za to musí majitelé bytů či domů jednorázově zaplatit.

"Suma, kterou za věcné břemeno musí družstevníci zaplatit, není zákonem dána. Protože se však jedná o pozemky zastavěné bytovými domy, kde nájemné doposud podléhá cenové regulaci, pak by podle věstníku ministerstva financí nemělo město dostat za věcné břemeno více než 150 korun za metr čtvereční, a to jednorázově," tvrdí i Jaroslav Dojava z pražského bytového družstva Pokrok.

"Přístup magistrátu je zcela nekorektní. Sám roky otálel, nejednal jako řádný hospodář, a připravil tak město o příjmy, neboť nevybíral nájemné a neplnil zřejmě daňové ani jiné povinnosti. Nyní se chce ještě neprávem obohatit. Tvrdí, že pozemky nabyl od státu zdarma, ale družstevníkům je chce nyní prodávat," dodal Jaroslav Dojava.

Pokud je dům určen jen k bydlení a nejsou v něm podnikatelské prostory, pak spadají pod regulaci ministerstva financí a družstevníci by měli zaplatit zmíněnou nižší částku.

"Pokud v domě podnikatelské prostory jsou, pak skutečně má magistrát právo vyžadovat cenu tržní," říká Michalová. Pracovníci ministerstva financí potvrdili, že přednost má stále dohoda mezi oběma stranami. "Stále mohou podepsat smlouvu o prodeji nebo pronájmu. I za věcné břemeno může chtít město více. Když na to družstevníci nepřistoupí, řeší spor soud," uvedla Alena Halerová z ministerstva financí.

Poplatek za věcné břemeno by však podle magistrátu neměl být pouze 150 korun za metr čtvereční. "Obec zde bude požadovat částku podle cenové mapy," uvedl Pátek.

Pražská družstva už dříve upozornila, že ostatní města prodávají pozemky za částku kolem sta korun, protože jim nemovitosti spadly do klína bez jakékoli zásluhy. Magistrát se však bránil, že nechce cenově zvýhodňovat družstva před ostatními. I na to však je protiargument.

"Nájemníci v obecních bytech je odkoupili od města také za zvýhodněné ceny jen na základě toho, že v nich delší dobu bydleli. Družstevníci jednak na rozdílodnich domy i sami stavěli, skládali členské podíly a spláceli půjčky, a teď jim magistrát nabízí pozemky bez jakékoli slevy za odhadní cenu," uvedl Pavel Erben z Košíř, po němž chce město zaplatit dva tisíce dvě stě korun za metr čtvereční. Přitom stát převáděl své pozemky na družstva zcela bezplatně.