Ještě v pondělí prosadila rakouská ministryně zahraničí Benita Ferreo-Waldnerová do závěrů ministrů zahraničí EU prohlášení, že Vídeň si vyhrazuje právo vrátit se k Temelínu a celý problém znovu otevřít. Tentokrát o tom nepadlo ani slovo.
"V prohlášení není ani jediné slovo o nějaké touze Rakouska znovu otevřít jednání o energetice, o uzavření Temelína. Důležité je, co se stalo dnes. Co se jinak řeklo, má malý a pro mne žádný význam," uvedl po jednání ministr zahraničí Jan Kavan.
Argumentoval tím, že jen výsledky tohoto jednání budou zahrnuty do podkladů pro vypracování smlouvy o českém vstupu – a že jen na základě jejich neplnění lze o něčem znovu jednat.
"Nevysvětlovalo se prohlášení z jiných dnů. Vnímám to jako pozitivní posun od jednostranných prohlášení, o nichž jsem v minulých dnech slyšel," dodal ministr.
Česká strana unii potvrdila, že dodrží dohodu o posílení bezpečnosti v temelínské elektrárně. "Nepodepisujeme dohody, jež nejsme upřímně připraveni dodržet," ujistil ministr zahraničí Jan Kavan. Tvrdil, že "v závěrech z jednání není více než to, k čemu se už Česká republika zavázala a co byla vždy připravena zajistit v zájmu bezpečnosti našich občanů".
Česká strana unii potvrdila, že dodrží dohodu o posílení bezpečnosti v temelínské elektrárně. „Nepodepisujeme dohody, jež nejsme upřímně připraveni dodržet,“ ujistil ministr zahraničí Jan Kavan. Tvrdil, že „v závěrech (z jednání) není více než to, k čemu se už Česká republika zavázala a co byla vždy připravena zajistit v zájmu bezpečnosti našich občanů“. Ministr unii potvrdil, že česká strana je pro začlenění dodatkového protokolu o Temelínu do svého vstupního dokumentu. To umožní Rakušanům žalovat neplnění dvoustranné dohody o zvýšení bezpečnosti Temelína před soudem unie, což u jiných uchazečů není.
Kavan ohlásil, že celá kapitola byla uzavřena za podmínek, jež jsou pro českou stranu "velmi výhodné". Praha totiž vyjednala dočasné výjimky z pravidel unie pro výši strategických ropných zásob a pro liberalizaci trhu s plynem. Výjimky platí do roku 2008 a do roku 2005.
Vyjednavači uzavřeli i justici, vnitro a ochrany hranic
Čeští vyjednavači uzavřeli i jednání o pravidlech pro spolupráci v oblasti justice, vnitra a ochrany hranic. Praha přitom unii potvrdila, že chce zpřísnit režim na hranici se Slovenskem. "Budeme pokračovat v jednání se Slovenskem o standardizaci hraničních ustanovení. Čeká se to od nás. Ilegální imigranti nebudou zneužívat nadstandardního uspořádání mezi našimi zeměmi," uvedl Kavan.
Podle něj nejde o vytvoření neprostupné hranice, ale o snížení počtu lidí ze třetích zemí, kteří ilegálně přechází česko-slovenskou hranici a snaží se dostat do zemí EU. "Slovenský ministr zahraničí mne ujistil, že jeho země chce pokračovat v jednání o pohraničním režimu, který by neohrozil práva českých a slovenských občanů," uvedl Kavan. Snažil se rozptýlit slovenské obavy, že touto cestou vznikne přísná schengenská hranice, tedy neprostupný pancíř, který chrání zvenčí volný prostor unie.
Češi při jednání protestovali jen jednou – když přišla řeč na dopravu. Tam chce unie vyhlásit určitá omezení pro České dopravce, zatím však není schopna shodnout se na společném stanovisku. "Urgoval jsem ho. Unii jsem adresoval kritická slova a zdůraznil jsem, že nám jde o plnou liberalizaci. A když ne o plnou ode dne vstupu, tak aspoň o postupnou,“ uvedl Kavan a upozornil, že Češi na rozdíl od jiných nechtějí výjimky v této oblasti.
Česká republika ukončila jednání o 24 kapitolách vstupních rozhovorů. Ocitla se tak jen o krůček za předním Slovinskem a předběhla dokonce Maďarsko, považované za favorita.
Bitva se vedla o jeden odstavec
Diplomaté všech členských států unie se po dlouhé debatě už 4. prosince shodli na společném stanovisku vůči České republice v kapitole energetika. Uzavření kapitoly tak už nic nebránilo.
Bruselská dohoda o Temelínu, kterou uzavřeli premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüussel, tak přináší plody. Uzavření kapitoly dosud blokovala Vídeň kvůli temelínskému sporu, ale po Bruselské schůzce s uzavřením souhlasila.
Po celou dobu se jednalo o formulaci jediného odstavce. Ten obsahoval dohodu Rakouska a ČR z minulého týdne o ukončení procesu z Melku. Šlo v podstatě o to, jak sem zakomponovat úpravy elektrárny, k nimž se Česko zavázalo, aby se to ale nevztahovalo i na další země.
Ještě krátce před jednáním panovaly pochyby, zda členské země EU vůbec dají souhlas k nové úpravě. Nejostřeji se vyslovovali Britové a Nizozemci.
Obě země se obávaly, že dohoda o Temelínu dá podnět k vytvoření standardů pro jadernou bezpečnost v EU. To by stálo miliardy při zvyšování bezpečnosti jejich elektráren.
Rakušané i Češi se snažili tyto obavy vyvrátit. Nakonec byli úspěšní. Jejich dohoda je formulována tak, aby zavazovala jen Českou republiku. Rakousku zároveň umožňuje žalovat neplnění této dohody u Evropského soudního dvora.
Za třetího odpůrce ujednání o Temelíně byla původně označována Francie. Podle rakouských médií se v tom odrážel zájem energetických koncernů: francouzská EdF i Britové mají zájem na privatizaci českého ČEZ. Nový majitel ČEZ má podle dohody z Bruselu, kterou uzavřeli premiéři Miloš Zeman a Wolfgang Schüssel, zajistit (a platit) sledování a zajištění zpřísněné bezpečnosti Temelína.
