"Obvodní oddělení policie nás upozornilo, že je potřeba situaci řešit. I když se nutné případy vyskytnou třikrát čtyřikrát do roka, odvoz do Brna je už neúnosný," řekl třebíčský radní a současný ředitel městské policie Stanislav Mastný.
"Dnes je to těžké, v Jihlavě by za každého člověka chtěli peníze a na to policie nemá. Brno nám případy zatím bere, je to ale daleko," řekl vedoucí obvodního oddělení Policie České republiky Josef Žák.
Problémem se pro třebíčské policisty stalo odvážení nezvladatelných opilců před třemi lety, kdy zde byla záchytná protialkoholní stanice zrušena. "Důvody byly zřejmě finanční," uvedl Mastný. "Tehdy jsme byli postaveni před hotovou věc, rozhodnutí jsme respektovali," dodal vedoucí obvodního oddělení Žák.
Radnice proto zjišťuje možnosti umístění nezvladatelných opilců v jihlavské záchytné stanici, provozované městem. "Vyžádali jsme si různé kalkulace a podmínky, zatím je všechno v jednání. Máme informace, že zájem je i ze strany kraje, takže je docela možné, že do budoucna vzniknou jakási menší záchytná zařízení přímo v bývalých okresních městech," nechal se slyšet radní.
Tyto úvahy potvrdila i zástupkyně hejtmana Vysočiny Marie Černá. "Mezi povinnosti kraje patří i zřízení záchytky. Teď se jedná o rozpočtu, takže je to spíše podnět k zamyšlení pro zástupce kraje, zda by nešlo zamýšlené peníze rozdělit mezi města, která by měla zájem tyto provizorní záchytky zřídit. Jedna centrální krajská záchytka totiž situaci neřeší, mimo území města a okresu se vozí jen nejtěžší případy," míní Černá.
A jelikož státní policie nemá na podobné výlety peníze nazbyt, uvažuje se o rozdělení prostředků v rámci kraje. "Samozřejmě společně s městy či subjekty, které by záchytky provozovaly. Celé je to ale spíše v zárodcích. Jde o průzkum, takové zařízení by muselo vyhovět určitým požadavkům, zabezpečit lékařskou službu, mít adekvátní prostory," dodala zástupkyně hejtmana.
Otázkou však zůstává, jestli je podobné řešení reálné, a to především z důvodů finančních. Jak vysvětlila Lenka Medunová, vedoucí 4. divize Služeb města Jihlavy, jež má na starosti provozování jihlavské záchytky, náklady na pořízení protialkoholní základny činí zhruba dvě stě padesát tisíc korun. Dalších padesát tisíc stojí přístroj, který je schopen naměřit stupeň alkoholového opojení.
"Nyní se ale jedná s krajem. Je velmi pravděpodobné, že ten by převzal větší část finančních nákladů na provoz možné krajské protialkoholní stanice," dodala Medunová.
Jinou než krajskou variantu záchytky však Medunová nevidí jako příliš reálnou, zejména kvůli penězům. Jestliže by totiž obce měly investovat do pořízení podobných základen, jako je jihlavská, bylo by možná jednodušší domluvit se s krajem, za jakou cenu je možné přijmout člověka do stanice krajské.
Jako Černého Petra charakterizovala problematiku záchytných stanic vedoucí krajského odboru sociálních věcí a zdravotnictví Věra Švarcová. "Doufám, že se kraje s příslušnými městy dohodnou, jak tuto činnost zabezpečit. Znamená to společně složit peníze, tedy obce z vlastních příjmů a kraje například z účelových státních dotací či z vlastních příjmů," vysvětlila Švarcová.
Podle ní však ani v jedné z oněch dvou možností nemá kraj volné ruce. Nemůže se totiž opřít o potřebné zákony, jelikož se stále projednávají v parlamentu. "Budou-li tedy na záchytky peníze, zatím nikdo neví. Dílčí řešení se snad najde," dodala Švarcová.
