O svém objevu budou izraelští vědci podrobněji informovat v prosincovém čísle specializovaného časopisu Nuclear Instruments and Methods in Physics Research, první informace se ale objevily už nyní v magazínu Scientific American.
Základem jejich objevu je, že v kovové fólii z Americia - 242m. tenké méně než tisícinu milimetru mohou probíhat štěpné. Tenké fólie nejen umožní sestavení velmi lehkých jaderných reaktorů - což je pro meziplanetární lety velmi důležitá podmínky, ale díky jim se teplo a energie při reakcích vzniklé budou moci lépe a také snadněji využít pro pohon lodi. Běžné radioaktivní materiály jako Uran- 235 a Plutonium-239 takové výhody nemají - je zapotřebí velkých palivových tanků, které absorbují reaktivní fragmenty.
Na semináři, který se zabýval možnostmi využití nukleárních reaktorů pro kosmické lodi, hovořil nositel Nobelovy ceny Carlo Rubbia o nepřímém použití jaderné reakce, jíž by se zahřál plyn, který by pak sloužil jako pohonná látka. Ronen tvrdí, že Americium-242m může být v raketách použito buď tímto způsobem, nebo také jako pohon pro generátor, který bude vyrábět elektrickou energii. Třetí možností je již zmíněné jeho využití jako vlastního pohonu kosmické lodi.
To ovšem nebude možné v nejbližší době. Existuje ještě řada překážek, které musejí vědci překonat. Jedním problémem je podle Ronena jak vyrobit velké množství Americia-242m z Americia-241 a Plutonia-241, což je mimořádně drahá záležitost. Kromě toho je potřebného materiálu v současnosti nedostatek. Navíc stávající reaktory by musely být konstrukčně upraveny tak, aby se dalo doplňovat "palivo", eliminovalo teplo, které při reakcích vzniká a byly dostatečně bezpečné i ve vztahu k životnímu prostředí a posádce. Ronen je ale přesvědčen, že Americium-242m je tou správnou cestou, která člověka dovede na Mars i dále do vesmíru.
