Před 365 dny se lidé zabydleli v kosmu

Mezinárodní vesmírná stanice ISS slaví první narozeniny. To zároveň znamená i rok s lidskou posádkou na palubě. 365 dní stálé lidské přítomnosti ve vesmíru je podle mnohých stejným mezníkem jako první kosmický let či přistání člověka na Měsíci. Od chvíle, kdy 2. listopadu 2000 v jedenáct hodin GMT otevřela první stálá posádka přechodový tunel svého nového domova, urazila ISS slušný kus cesty.

Mezinárodní vesmírná stanice při východu Slunce. | foto: Stránky Mezinárodní vesmírné stanice

Miminko, jehož porodní váha byla sedmdesát tun, a které jeho první obyvatelé pokřtili na Alfu, stále roste. Za rok přibralo 150 tun. Stanice je teď velká asi jako třípokojový dům.

V kosmu se vystřídaly tři posádky
Za první rok existence se ve vesmíru vystřídaly tři posádky. Tvořili je čtyři američtí a pět ruských astronautů.

Různé rakety k Alfě přiletěly celkem čtrnáctkrát. Přivezly s sebou 79 návštěvníků z šesti zemí - včetně amerického milionáře Dennise Tita, který za cestu na ISS zaplatil asi 20 milionů dolarů.
 
Jako poslední zatím posádka přivítala ruské kosmonauty Afanasjeva a Kozejeva spolu s francouzskou výzkumnicí Haigneré. Ti na ISS dopravili záchranný člun Sojuz.

Chcete vidět přelet ISS na vlastní oči?
ZDE najdete tabulku, kdy a kde to bude možné.

I ostatní expedice na stanici něco nového dovezly, ať už šlo o solární panely, vesmírnou laboratoř Destiny či robotickou paži.

S přibývajícím zařízením se rozjely i první vědecké experimenty. Na nich se podílejí Spojené státy americké, Rusko, Kanada a Evropská kosmická agentura ESA.

Lidé nebo roboti?
"Stanice je největší mezinárodní inženýrský projekt uskutečněný ve vesmíru, první skutečně globální snaha o dobytí vesmíru," říká šéf programu ISS v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA Tommy Holloway.

"Její bezprecedentní možnosti se v budoucnu vrátí v podobě řady výhod pro život na Zemi," dodává.

Ale ne všichni jsou přesvědčeni, že stálá lidská posádka ve vesmíru je nutná. Britský astronom Martin Rees soudí, že jsou při vesmírném výzkumu čím dál tím nepraktičtější, hlavně kvůli miniaturizaci a pokroku robotiky.

"Jistě, sondy bez lidské posádky mohou udělat spoustu vědecké práce," souhlasí Maarten Meerman, hlavní inženýr britské společnosti Satellite Technologies.

"Existuje spousta úkolů, které malý satelit udělá stejně dobře, ne-li lépe, jako astronaut. Navíc vyslat člověka do vesmíru je velmi drahé, jenže... některé úkoly jednoduše zvládne líp."

Možná není důvod se snažit...
"Možná neexistuje žádný očividný důvod, proč bychom měli mít Mezinárodní vesmírnou stanici, ale stejně tak nebyl důvod, aby se bratři Wrightové tolik snažili, nebyl důvod mít mobilní telefony, anebo třeba televizní seriály. Teď bez nich nedokážeme žít a kdo si troufne tvrdit, že za pár let nebude stejně běžnou součástí života dovolená ve vesmíru?" ptá se Meerman.

Celý projekt ISS, který má sloužit k dalšímu dobývání vesmíru, má být hotov do roku 2006. Stát bude 50 miliard dolarů.