Podporu pro další údery na Taliban nejjasněji ukázaly tři velké země EU - Británie, Francie a Německo. Jejich předáci se sešli separátně ještě před summitem, čímž vyvolali rozhořčení ostatních, hlavně nezvaných Italů.
Tři velké země argumentovaly, že jsou jediné, kdo nabídl USA vojenskou pomoc pro válku. Itálie ji ovšem nabídla také a její média přijala vyloučení země z jednání "velké trojky" jako "ránu do tváře".
Belgický ministr zahraničí Louis Michel nakonec "vysvětlil", že francouzský prezident Jacques Chirac si touto schůzkou chtěl jen vylepšit "skóre" před prezidentskými volbami.
| Šéfové států a vlád EU nařídili svým ministrům spravedlnosti, aby do 7. prosince dokončili přípravu evropského zatykače, který umožní rychlé vydávání lidí podezřelých z terorismu. |
I přes vzniklé rozladění se unijní předáci shodovali na tom, že EU by měla po boku OSN pomáhat při budování nového, potalibánského Afghánistánu. Summit měl vyústit ve výzvu k větší spolupráci bezpečnostních úřadů v boji s bioterorismem a k chladnokrevnosti obyvatel tváří v tvář této hrozbě.
Unie by měla také zostřit tresty pro všechny, kdo se pokusí zneužívat vzniklé situace a vyvolávat paniku zasíláním falešných dopisů.
Předáci EU jednali o balíku více než šedesáti opatření proti terorismu, sahajících od kroků proti praní špinavých peněz přes opatření na posílení letecké bezpečnosti a humanitární pomoc až po podporu ohroženého míru na Blízkém východě.
|
Evropská unie na nejvyšší úrovni posvětila vojenskou odvetu Spojených států v Afghánistánu. Označila ji za legitimní a útoky za cílené. Za svůj cíl označila EU "odstranění" organizace Al-Káida. |
