Průzkum zahrnul patnáct zemí Evropské unie plus Norsko, Švýcarsko, Českou republiku, Polsko a Maďarsko. Posledně dvě jmenované země patří na opačný konec žebříčku sestaveného podle podílu uživatelů. Průzkum označil rozvoj internetu v těchto zemích za opožděný, protože k síti se připojuje méně než desetina lidí.
Česká republika patří se 16 procenty lidí hledajících informace na webu po bok Francie, Portugalska nebo Belgie, což jsou země, které internet objevují. Nejblíže k dohnání severského náskoku mají například Němci nebo Švýcaři. Internet používá téměř polovina z nich, nových uživatelů přitom stále přibývá.
V zemích označených jako opožděné a hledající má nejvíc lidí zkušenost s brouzdáním po síti sítí do dvou let. Převážně jde o mladé uživatele do třiceti let věku.
"Mladí lidé na rozvoj internetu působí pozitivně, protože s sebou stahují jednak ještě mladší generaci, a také ukazují jeho možnosti těm starším," říká Tomáš Jankůj z ARBOmedia. V zemích s dlouholetým používáním internetu převažují mezi uživateli lidé středního věku.
Loňský rok byl podle průzkumu rokem dalšího výrazného růstu počtu uživatelů webové sítě. Oproti roku 1999 stoupl téměř o třicet milionů lidí, nejvíc jich přitom přibylo v zemích, kde se internet teprve rozvíjí. Naopak rozvinutý sever Evropy téměř stagnuje a roste jen o pár procent ročně. Růst v nejlidnatějších zemích je výrazně nadpoloviční, ve Francii dosáhl dokonce 115 procent.
Podle odhadů renomovaných společností bude růst také ochota firem propagovat své služby na internetu. Loni byla největší ve Velké Británii, kde inzerenti zaplatili za reklamu na webu téměř 250 miliard euro. V podílu internetové reklamy na celkových nákladech na propagaci vede opět Švédsko, kde dosáhl téměř šesti procent. Pro srovnání v Česku je to zhruba jedno procento.
