Letos v lednu vydal Státní ústav památkové péče metodické vyjádření, kterým nad půdami historického centra de facto vyhlásil stavební uzávěru. Zakázal totiž jakoukoliv půdní vestavbu v každém domě starším než sto let.
Podle tiskové mluvčí České komory architektů Markéty Kohoutové památkové úřady nezvládaly nápor desítek žádostí o povolení výstavby podkrovních bytů a řešily to po svém. "Zpracovat příslušné množství odborných stanovisek asi bylo nad rámec jejich možností, proto se uchýlily k velmi nestandardnímu řešení a na území pražské památkové rezervace pro jistotu zakázaly vše," míní Kohoutová.
"Zamítlo se i mnoho věcí, které by byly přípustné," přiznal zástupce ředitelky odboru památkové péče Jiří Musálek. V budoucnosti by památkáři měli každou žádost posuzovat individuálně. "Každou žádost projedná sbor expertů, poradní orgán, který od letošního ledna působí při našem odboru," sdělil Musálek s tím, že pokud například hygienici povolí takové řešení osvětlení, které je přípustné z hlediska památkové ochrany, verdikt odboru památkové péče může být kladný.
Miloš Solař ze Státního ústavu památkové péče však namítá, že ochrana památek musí být vždy komplexní. Podle jeho názoru je především nutné předem stanovit transparentní pravidla. "Pokud se právo případ od případu nalézá, dává to příslušnému úřadu neomezenou moc a podporuje korupci," soudí Solař.
Novou metodiku magistrátních památkářů považuje se skvělou. Nicméně není materiálem, který by oslovil širokou veřejnost, aby investoři, projektanti či majitelé půd získali jasnou představu o mantinelech, ve kterých se mohou pohybovat. "Na metodiku by měla navázat zjednodušená verze pro orientaci neodborníků," soudí Solař. "Nic to však nemění například na tom, že na Malé Straně je už nástaveb či vestaveb příliš a další by se neměly objevovat," dodává.
Po individuálním přístupu volali hlavně představitelé první městské části, která s úpravami půdních prostor počítá při privatizaci obecních bytů. Nedávno však adaptace podkroví ve třech domech na rohu ulic Elišky Krásnohorské a Bílkovy v Praze 1 vyvolaly bouři nevole. Nájemníci kubistických domů dokonce proti tomuto záměru sepsali petici. Vestavby podle jejich názorů zcela zničí kubistickou architekturu.
Stavební povolení však bylo vydáno na základě schválení odboru památkové péče magistrátu a kladného posudku Státního ústavu památkové péče. "Do architektury to absolutně nezasahuje. Nenaruší pohled do střešní krajiny, jinak by to památkáři nepovolili," uvedl místostarosta Prahy 1 Vladimír Vihan.
Žádný metodický dokument však nemá povahu závaznou. Je pouze jedním z výchozích podkladů, byť důležitým, pro budoucí správní rozhodnutí. Regulační podmínky památkové péče může nařídit pouze územní, popřípadě regulační plán. Jakýmsi zadáním pro jeho vytvoření by měla být právě nová metodika .
