Mluvčí týmu nizozemských firem Mammoet a Smit, které zajišťují vyzvednutí Kursku, Lars Walder potvrdil, že rozříznutí Kursku sledoval z paluby vlečné lodi Giant 4. Ta má za pomoci 26 obřích jeřábů dostat vrak na hladinu. Nyní kotví v severonorském Kirkenesu.
Rozříznutí pomůže vytažení
Podle Waldera musela být 25metrová příď odříznuta, aby bylo možné vyprostit zbytek ponorky. "Problém je, že příď je kompletně zničená," řekl agentuře Reuters. Kdyby nebyla odříznuta, mohl by nastat nejhorší případ, kdy by přední část plavidla při jeho vyzdvihování odpadla.
Mluvčí upozornil, že nejkritičtější fáze vyprošťovací operace bude při uvolňování zabořeného Kursku z mořského dna.
Agentura Interfax, která se odvolává na štáb ruské Severní flotily ale přes Walderovo prohlášení sdělila, že mluvit o ukončení operace při odřezávání přídě bude možné teprve tehdy, až linii řezu prozkoumají potápěči. Z řezu se prý také musejí odstranit prvky, které by mohly vyzvednutí trupu bránit.
Jeřábník: Bojím se operace
Jeřábník Michael Salderbeek tvrdí, že se nebojí radiace z jaderného reaktoru, ale že má stále obavy ze samotné vyprošťovací operace.
"Mám smíšené pocity. Na jedné straně jsou tu všichni ti mrtví, ale na druhé straně zase děláme něco pro jejich rodiny," řekl.
Putin slíbil brzké vyzdvižení
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že Kursk bude z hloubky 100 metrů pod hladinou vyzvednut do příchodu zimních bouří a tmy, za nichž by vyprošťovací práce byly příliš nebezpečné.
Dodal, že kromě toho, že je třeba vyzvednout jaderný reaktor ze dna a umožnit, aby byli členové posádky řádně pohřbeni, musí se najít i příčina katastrofy.
Podle části expertů je klíčem k rozluštění záhady zničené torpédo na přídi ponorky, které prý vybuchlo. Někteří činitelé ruského námořnictva si zase myslí, že se Kursk srazil s nějakou jinou ponorkou.
|
VYZDVIŽENÍ KURSKU |
|
Pod ponorku bude protaženo obří ocelové lano. Jeřáby pak loď vyzvednou za další lana, která budou provlečena do 26 předem připravených otvorů v trupu. |
