"V pondělí se seznámil s výsledky vyšetřování pan Lenárt a v úterý pan Jakeš," řekl Jakešův advokát Kolja Kubíček. Nyní bude záležet na státním zastupitelství, zda návrh na podání obžaloby akceptuje a žalobu skutečně podá. Pokud budou oba někdejší funkcionáři souzeni, hrozí jim až patnáct let vězení - vzhledem k jejich věku v podstatě doživotí.
Devětasedmdesátiletý Jakeš a o rok mladší Lenárt čelí obvinění, že se 22. srpna 1968, den po invazi vojsk států Varšavské smlouvy, zúčastnili jednání o vytvoření takzvané dělnicko-rolnické vlády v budově sovětského velvyslanectví v Praze.
Vyšetřovatel uvalil na případ přísné informační embargo. "ÚDV se na žádost vyšetřovatele k případu nevyjadřuje do doby, než bude spis předán státnímu zástupci," řekl mluvčí úřadu Jan Srb.
• Milouš Jakeš a Jozef Lenárt - vlastizrada zdroj: ÚDV, Ministerstvo spravedlnosti SR
Případ se týká i Biľaka a Hoffmanna
Z čeho jsou obviněni
• Karel Hoffmann - vlastizrada a sabotáž
• Vasil Biľak (stíhaný na Slovensku) - z trestných činů spadajících pod zákon na ochranu míru, porušování pravidel hospodářského styku a ohrožení devizového hospodářství
Ani dvanáct let po pádu komunismu se nepodařilo potrestat nikoho z těch, kdo spolupracovali se sovětskými okupanty. Státní zástupce nyní rozhodne, zda obžaluje Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta.
Případ vlastizrady z roku 1968 se netýká jen Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta, jejichž spisy právě v těchto dnech uzavírá vyšetřovatel.
Za to, že spolupracovali se sovětskými okupanty, by se měli v brzké době zodpovídat přinejmenším dva další vrcholní funkcionáři komunistické strany: Vasil Biľak, jehož případ v současné době bude řešit Nejvyšší soud Slovenské republiky, a Karel Hoffmann, obviněný v České republice, který je však vyšetřován odděleně.
Podle historických studií velmi významnou roli při srpnové okupaci sehrál takzvaný "zvací dopis", který komunističtí funkcionáři tajně poslali sovětským soudruhům - posledním žijícím signatářem zvacího dopisu je už jen Biľak.
"Šestadvacátého června byl případ Vasila Biľaka přidělen příslušnému senátu Nejvyššího soudu," řekl Boris Ažaltovič ze slovenského ministerstva spravedlnosti. Slovenský soud rozhodne, jestli se případ vrátí k došetření, nebo bude rovnou nařízeno hlavní líčení.
Sám Biľak pravost svého podpisu popíral, znalci však prokázali, že dopis podepsal. "K ničemu, co jsem neudělal, se přece nemohu přiznat," řekl Biľak před časem slovenským novinářům.
Jinou roli sehrál v roce 1968 tehdejší ministr spojů Karel Hoffmann, který měl za úkol kontrolovat vysílání televize a rozhlasu.
Protože se pokusil zabránit vysílání zpráv, především usnesení ústředního výboru KSČ, který invazi odsoudil, čelí dnes obvinění ze sabotáže. "To je důvod, proč je jeho případ oddělen od případu Jakeš - Lenárt," říká mluvčí ÚDV Jan Srb.
Spolu s Hoffmannem bylo už před šesti lety obviněno ze sabotáže dalších šest někdejších funkcionářů za to, že od 20. do 22. srpna 1968 ve spolupráci s cizími vojsky znemožnili případný ozbrojený odpor.
"Měli v objektech ministerstva vnitra v Praze a na dalších místech v Československu ztěžovat plnění důležitého úkolu ozbrojeného sboru v přímém spojení s činiteli cizí moci," stálo v původním textu obvinění. Trestní stíhání však v roce 1997 státní zástupce zastavil, protože dospěl k závěru, že skutek není trestným činem.
Z vlastizrady však byli původně obviněni i další funkcionáři, kteří se zúčastnili jednání na sovětském velvyslanectví. Paradoxně se tak zpočátku mezi obviněnými ocitl i Zdeněk Mlynář, který se jednání sice formálně zúčastnil, ale protože stál na straně reformního křídla KSČ, byl později vyloučen ze strany, a dokonce musel emigrovat do Rakouska.
Obvinění proti Mlynářovi, které padlo v srpnu 1995, bylo proto po dvou měsících staženo. Obvinění proti dalším účastníkům jednání na sovětském velvyslanectví rovněž brzy skončilo ať už kvůli tomu, že účastníci zemřeli, nebo se ukázalo, že jejich jednání nebylo trestným činem jako v případě Mlynáře.
Přestože se seznam obviněných vlastizrádců během let tenčil, případ to nijak neurychlilo. Od roku 1995 do něj zasahovaly téměř všechny soudní instance, ale prakticky si spor jen přehrávaly mezi sebou.
Jakeš a Lenárt byli sice obžalováni už v roce 1997, avšak krátce poté vrchní soud jejich trestní stíhání zastavil. Nebýt rychlého zásahu ministryně spravedlnosti, která věc poslala k Nejvyššímu soudu, a tak vrátila znovu do hry, byla by otázka potrestání obou představitelů dnes už jen teoretická.
