"Společnost doložila nekonfliktnost zájmů z předchozích aktivit a potřebné reference o kompetentnosti v oboru ocelářského průmyslu i v oblasti privatizace velkých průmyslových společností," vyjmenovala klady firmy Roland Berger mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Anna Stárková.
Mezi restrukturalizační projekty, které navrhovaný poradce řídil uvádí ministerstvo průmyslu společnosti Aceralia ve Španělsku, německé EKO Stahl a Klockner Werke a Metallgesellschaft, Hoogovens Grooep a Bekaert v Nizozemsku.
Podle studie vypracované Roland Berger letos v červnu postačí na vytvoření firmy Český ocelářský průmysl (spojení Nové huti, hutní části Vítkovic a Vysokých pecí Ostrava) postačí přibližně deset miliard korun.
Poradenská firma pro restrukturalizaci a privatizaci tuzemského ocelářství bude s největší pravděpodobností vybrána opět přímo vládou, tedy bez veřejné soutěže. Hodnota zakázky pro poradce se přitom odhaduje řádově na desítky až stovku milionů korun.
Přímo, na návrh ministra průmyslu Miroslava Grégra, vláda už také vybrala poradce pro privatizaci elektroenergetiky, plynárenství a Unipetrolu. "Čas je ale v současné situaci hutí strašně naléhavý. Nechceme ho proto ztrácet vybíráním poradce, my chceme co nejrychleji začít vybírat strategického investora," vysvětlil důvody návrhu Grégrův náměstek František Kubelka.
Jméno investora do hutí, který jim má přinést minimálně 10,8 miliardy korun pro vyřešení dluhů, by podle něj mělo být jasné ještě do konce letošního roku. "Hned jak budeme mít poradce, dostane za úkol připravit informační memorandum a začne hledat investora," upozornil Kubelka.
Přímý výběr poradce se však také nelíbí odborovému svazu Kovo. "My preferujeme jak transparentnost výběru poradce, tak i následně strategického investora," uvedl předseda Kova Jan Uhlíř.
Vlastní návrh restrukturalizace ocelářství a jeho prodeje spočívá podle návrhu ministerstva především ve vytvoření jedné mamutí firmy s názvem Český ocelářský podnik (ČOP). Ten má vzniknout sloučením firem Vítkovice Steel, Nové huti a případně i dalších menších oceláren, jako jsou Železárny Hrádek, Veselí či Chomutov.
ČOP má být podle Kubelky založen co nejdříve, tedy souběžně s tím, kdy se bude vybírat investor. Myšlenka vzniku ČOP se objevila již v předchozí studii zpracované zahraniční společností Eurostrategy na zakázku Grégrova úřadu. Ta však navrhovala, aby do gigantu spadly i soukromé Třinecké železárny, a to tím, že si je ČOP za jednu korunu odkoupí.
Finanční injekce státu měla pro celý konglomerát dosáhnout 32 miliard korun, včetně nákladů na sociální programy pro propuštěné zaměstnance. Ministerstvo průmyslu nyní předpokládá, že stát vstoupí se svými penězi do hutí přímo pouze při odkupu Vítkovic Steel, a to zhruba za 1,4 miliardy korun.
Vítkovice Steel jsou totiž nyní součástí mateřských Vítkovic, které jsou v procesu vyrovnání s věřiteli. Náklady státu na sociální programy pak mají během následujících devíti let dosáhnout dalších zhruba 11 miliard korun.
