Vědci využili snímky mozkové činnosti získané magnetickou rezonancí ke srovnání, co se děje v naší hlavě, když vykonáváme dva úkoly najednou. Mozek má podle studie omezené množství prostoru pro úkoly vyžadující rozdílnou pozornost.
Autorem studie zveřejněné v prvním srpnovém čísle časopisu NeuroImage je doktor Marcel Just, profesor psychologie z univerzity v Pittsburghu. "Ačkoli tato studie neposuzovala mozkovou aktivitu lidí přímo při současném řízení automobilu a mluvení, využila úkoly, které zaměstnaly odpovídající oblasti mozku," říká doktor Just. Plánuje další studii, při níž by se snímala přímo činnost mozku lidí na automobilovém simulátoru ve chvíli, kdy na ně někdo mluví.
Aktivní mozkové buňky je možné pozorovat
V posledních letech se objevila možnost zmapovat jednotlivé oblasti mozku zapojené do poznávacích úkolů - zpracovávání informací, chápání odstavců, formulování postupů, plánování mnoha kroků dopředu či posouzení stupně nejistoty.
Když lidé vykonávají tyto duševní úkony, dokáží přístroje snímající mozkovou činnost zjistit, které části jejich mozku jsou právě nejaktivnější. Vzhledem k tomu, že aktivní mozkové buňky se víc okysličují, je možné je vidět jako žhavá místa na pozadí méně aktivních mozkových buněk.
Aktivní oblasti se měří ve voxelech, částečkách mozkové tkáně velikosti přibližně zrnka rýže. Když některá část mozku zvlášť usilovně pracuje, rozzáří se víc voxelů.
Předchozí výzkum prokázal, že jednotlivé části mozku dokáží dělat dva úkoly zároveň - například sledovat dva objekty. "V tom případě je odpovídající část mozku aktivována víc, než když se člověk dívá jen na jednu věc," uvádí doktor Just.
Jeho studie proto chtěla zjistit, zda mozek zareaguje stejným způsobem i v případě, že bude člověk dělat současně dva zcela odlišné úkoly vyžadující aktivaci rozdílných částí mozku.
K zjištění odpovědi zvolil doktor Just a jeho kolegové dva úkoly - jedenáct dobrovolníků nejprve poslouchalo tvrzení typu: pyramidy sloužily jako hrobky a patří mezi sedm divů světa a mělo posoudit, zda jsou pravdivá. Poté jim byly ukázány dva třírozměrné obrazce, které si měli v duchu představit otočené, aby mohli zjistit, zda jsou totožné. Nakonec měli dobrovolníci, jejichž mozek byl celou dobu snímán za pomoci magnetické rezonance, splnit oba úkoly současně se stejným stupněm pozornosti.
Vědci potvrdili, že oba tyto úkoly aktivovaly rozdílné části mozku a při obou shodně naměřili 37 voxelů. Ale když dobrovolníci vykonávali oba zadané úkoly současně, neaktivoval se součet, tedy 74 voxelů, ale jen 42 voxelů mozkové aktivity.
Při bližším zkoumání vědci zjistili, že činnost mozku vyvolaná představou rotujícího objektu se snížila o 29 procent, když přitom dotyčný poslouchal a snažil se pochopit jednotlivá tvrzení a mozková činnost vyvolaná posloucháním klesla o 53 procent, pokud přitom dobrovolníkovou hlavou běžel i trojrozměrný obrazec.
Ačkoli celková přesnost zkoumaných lidí při současném provádění obou úkolů nijak nepoklesla, trvalo jim o něco déle splnit každý úkol. Kdyby byly zadané úkoly složitější, klesla by výkonnost ještě víc. "Zdá se tedy, že mozek má své limity a může dělat jen určité množství úkolů najednou," soudí doktor Just.
"Nemůžete jím prohánět nové věci a čekat, že se s tím mozek nějak vyrovná. Pokud je průběžně procvičován, může být výkonnější při řešení několika úkolů současně, ale výkonnost není nikdy tak dobrá, jako když se člověk věnuje jen jednomu z nich."
Hands-free sady nic neřeší
Každý z nás má zkušenosti s děláním dvou a více věcí najednou, například s řízením automobilu a současným mluvením se spolujezdcem. Jak řízení tak mluvení se v takovém případě může zautomatizovat a nevyžaduje příliš velkou aktivitu mozku.
Ale jakmile se situace zkomplikuje - vypukne hádka, anebo třeba začne pršet - přeruší pravděpodobně okamžitě zkušený řidič rozhovor a věnuje se jen řízení.
Rozdíl mezi rozhovorem se spolujezdcem a telefonováním je ale v tom, že zatímco spolujezdec vidí změněné podmínky na silnici a pravděpodobně sám zmlkne, osoba na telefonu nic netuší a bude mluvit dál.
"Nainstalování hands-free sad do automobilů nijak neřeší problém mozku, který se nedokáže stejně intenzivně věnovat více rozdílným úkolům zároveň," uzavírá doktor Just.
A vzhledem k tomu, že není možné přikázat v automobilech naprosté ticho, měli by se lidé alespoň dozvědět, že jejich mozek má svoje hranice.
