I přes zákaz je žebráků hodně

Praha - Jestliže si zastánci vyhlášky zakazující žebrání v Praze mysleli, že se jim podaří tento způsob získávání peněz podstatně omezit, hluboce se mýlili. Vše nasvědčuje tomu, že žebrání existuje a bude existovat i nadále. Zkušenosti policie ukazují, že se v centru města pohybuje kolem čtyřiceti až padesáti stálých žebráků, kteří si na tento způsob obživy již zvykli.

Pokuty za porušování vyhlášky neplatí a odmítají rovněž jakoukoliv sociální pomoc.

"Žebrání berou jako způsob života, jako základ i vrchol své osobní svobody. Nejsou nijak nebezpeční, vědí, že nesmějí být agresivní a obtěžovat kolemjdoucí," potvrzuje zástupce ředitele Městské policie v Praze 1 Miroslav Stejskal. Strážníci říkají, že z této čtyřicítky jich v Praze pravidelně žebrá každý den okolo dvaceti.

"Po dohodě s magistrátem chceme žebrákům nejen domlouvat či je pokutovat, ale také jim nabízet přímo na místě výpis volných pracovních míst. A to těch, která jsou spojena s ubytováním. Jenže oni o nic takového samozřejmě nestojí," podotýká Stejskal.

Vyhláška o žebrání

Žebrání je činností, jež by mohla narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze.

Žebrání je zakázáno na těchto místech:
a) v prostorách metra, včetně přístupových a výstupních cest,
b) ve vozidlech městské hromadné dopravy,
c) na veřejně přístupných místech na území hlavního města Prahy uvedených v příloze této vyhlášky,
d) na železničních stanicích a zastávkách1) a v okruhu 100 m od nich,
e) na zastávkách linkové osobní dopravy2) a v okruhu 100 m od nich,
f) na letištích, a v okruhu 100 m od nich,
g) u mateřských škol, základních škol a základních uměleckých škol a v okruhu 100 m od nich,
h) u zastupitelských úřadů cizích států a v okruhu 100 m od nich,

Stejně bezmocná je snaha policie získat od žebráků peníze za pokuty. Od června loňského roku, kdy začala vyhláška platit, až do letošního července získali strážníci při kontrolách peníze jen v jednačtyřiceti případech, a vybrali přes 14 000. Dosud neuhrazených pokut je mnohem více - žebráci nezaplatili na pět set pokut za téměř 480 000 korun. "Často jde o cizince a o lidi, kteří mohou tvrdit, že žádné peníze nemají," tvrdí starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister.

Pokutami však celá věc nekončí. O lidech, kteří prosí o almužnu na místech, kde je to zakázáno, informuje magistrát úřady v místě jejich bydliště. "Poté už je na uvážení místního obecního úřadu, zda uloží těmto lidem pokutu nebo jak bude postupovat dále," konstatuje Hana Mrňková ze sociálního odboru magistrátu. Loni takových oznámení dostali zhruba čtyřicet, letos zatím přes třicet.

Kde se nesmí žebrat:

Hradčanské náměstí, Křižovnické náměstí, Loretánské náměstí, Malé náměstí, Malostranské náměstí, Mariánské náměstí, náměstí Republiky, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, 28. října, Celetná, Havířská, Jindřišská, Karlova, Karlův most, Ke Hradu, Křižovnická, Melantrichova, Michalská, Mostecká, Na Můstku, Na Příkopě, Národní, Nerudova, Ovocný trh, Platnéřská, Pohořelec, Staré zámecké schody, U Obecního domu, U Radnice, Uhelný trh, Vodičkova, Zámecké schody, Železná

Tento postup je účinný jen v mizivém počtu případů. Mezi hlášenými případy je podle Mrňkové nejvýše pět lidí, kteří žebráním skutečně řeší bezvýchodnou životní situaci. Těm mohou úředníci magistrátu po dohodě s místními úřady například najít ubytovnu nebo vystavit chybějící doklady. "Řada z nich nemá občanský průkaz a nemůže uplatnit svůj nárok na důchod nebo státní sociální podporu," upozorňuje Mrňková.

Specifickou kapitolou mezi pražskými žebráky jsou cizinci, kteří se shromažďují především v okolí hlavního nádraží. Ti za almužnou posílají především své děti. Policie je v těchto případech takřka bezmocná. "Rodiče těchto žebrajících dětí jsou většinou v nedohlednu, a protože děti nenesou v našem trestním řádu odpovědnost, nezbývá než je předvést na místní oddělení policie," uvedla mluvčí strážníků Radka Waitová.

"Nerozumím, jsem z Maďarska," tvrdil muž bez nohou, který denně sedává před bankou v ulici Na Příkopě. Kšiltovku, kterou má na hlavě, občas sundá a nastaví kolemjdoucím. Na otázku, kde v noci spí, kývne hlavou směrem k hlavnímu nádraží.

S úměrou "více postižený, více peněž" zřejmě počítá tento žebrák, jehož teritoriem je ulice Na Příkopě. Přestože se při sbírání drobných neustále klátí, strážníci jej znají spíše jako naprosto zdravého člověka. (23. 4. 2001)

Strážníci přemýšlejí, jak naložit s rumunským žebrákem Danem Azulufejem, který seděl na chodníku v Celetné ulici. Poté, co zjistil, že má v ČDechách zakázaný pobyt, jej příslušníci cizinecké policie vyhostili. (23. 4. 2001)

Vyhláška je namířena také proti žebrajícímu Rudolfu Léblovi, který je bez jedné ruky. "pokutu nezapltím," řekl před obchodním domem Myslbek. (23. 4. 2001)

Jedno z dětí, které jejich rodiče posílají nově žebrat přímo na křižovatku U Bulhara. Děti vybíhají k autu a prosí řidiče o almužnu. Ti ve většině případů odmítají jakékoliv peníze poskytnout. (18. července 2001)

Žebráci v centru města tráví chvíle společným kouřením a pitím alkoholu.

Turisté, kteří přijedou do Prahy, si musí zvykat na to, že je někteří žebráci obtěžují na nejvýstavnějších místech metropole - tedy tam, kde vyhláška žebrání výslovně zakazuje.

Tento muž se objevil v centru města teprve nedávno. Pohybuje se především v ulici Na Příkopě, kterou řadu hodin křižuje. (19. července 2001)

Rumunské ženy s dětmi je možné potkat v centru pravidelně každý den. Úřady se snažily řešit tento problém s rumunskou ambasádou, ale podle slov úředníků je snaha Rumunů nulová.

Rumunské ženy, které už týdny posedávají před hlavním nádražím. Policisté tvrdí, že cizinci si vybírají k takovému pobytu Českou republiku i proto, že jim tady nehrozí za žebrání téměř žádný postih.