Podle zprávy WWF, která byla zveřejněna ve švýcarském Glandu, se nečistota usazuje v tuku kytovců a pak v jejich mateřském mléce. To dlouhodobě vyvolává funkční změny v imunitním, nervovém a reproduktivním systému velryb. "Toxická hrozba přichází právě v době, kdy se tato zvířata vzpamatovávají z let intenzívního lovu," tvrdí dokument.
Na velryby číhá řada nebezpečí
Podle spoluautorky studie Elizabeth Kemfové se velryby setkávají s novými hrozbami. Kromě chemického znečištění jsou to střety s loděmi, ohrožení rybářskými sítěmi. Zvířatům vadí i to, že v místech, kde hledají potravu, se těží ropa a plyn. Kytovcům vadí i působení změn klimatu.
"Nebude-li lov velryb skutečně zastaven či v mezinárodním měřítku přísně regulován, budou naděje velkých kytovců na přežití už jen hypotetické," zdůraznila spoluautorka zprávy Cassandra Phillipsová.
|
Ohrožené druhy |
|
Jedním z téměř vyhynulých druhů je šedá velryba. Těch zůstalo jen asi sto až 200 na severozápadě Tichého oceánu. |
K ochraně velryb doporučuje WWF snížení znečištění v mořích, mezinárodní kontrolu lovu, dodržování zákazu obchodu s velrybím masem a vytvoření zón pro tato zvířata.
WWF podporuje i pozorování velryb. Tomu se loni věnovalo devět milionů lidí v 87 zemích. To přineslo příjmy za miliardu dolarů, což je dvakrát více než před šesti lety.
"Nedávná analýza ukazuje, že tato aktivita přináší islandské ekonomice zřejmě více než případné obnovení lovu velryb pro obchodní účely," uvedla Cassandra Phillipsová. Za deset let se počet lidí, kteří na tento ostrov přijeli pozorovat
velryby, zvýšil ze 100 na loňských 44 tisíc.
|
VELRYBY |
|
Každý rok ještě končí na 1000 velryb život harpunou, ačkoli je takový lov oficiálně zakázán od roku 1986, kdy vstoupilo v platnost moratorium. Od té doby bylo do letošního dubna zabito 21573 těchto kytovců. |
