Podle mluvčího Severní flotily Igora Dygala potápěči dokončili otvory na pátém úseku ponorky a nyní odstraňují materiál. Poté se pustí do silnějšího vnitřního pláště trupu. Potápěči pracovali také na dodatečných otvorech v blízkosti sedmého úseku a pak se dají do obdobné práce na sousední osmé sekci.
Koordinátor operace náčelník štábu Severní flotily viceadmirál Michail Mocak v pátek informoval, že mezinárodní tým potápěčů se dostal při vyřezávání otvorů, do problémů. Řezací zařízení podle něj nebylo uzpůsobeno pro typ oceli z níž je plavidlo vyrobeno. Zatím není jasné, zda se problém už podařilo vyřešit.
Jak bude probíhat vyzdvižení V první fázi operace bude nejprve prozkoumán trup ponorky. Pak budou do ponorky vyhloubeny otvory pro speciální ocelová lana, která s pomocí hydraulického zařízení vyzvednou plavidlo na hladinu. V této etapě bude také oddělena přední část ponorky, která byla nejvíce poškozena. Trosky ponorky budou následně převezeny do severoruského přístavu Murmansk.
Televizní stanice NTV informovala, že do Norska dorazilo speciální plavidlo s řezacím zařízením, kterého bude použito při oddělení přední části ponorky, jež byla nejvíce poškozena. Na místo, kde na mořské dně spočívá Kursk, zamíří kolem 3. srpna.
Moskva po havárii ponorky sdělila, že v ní explodovala torpéda. Příčina výbuchu však dosud nebyla oznámena. Potápěči loni vyprostili z Kursku dvanáct mrtvých, avšak arktická zima jim v dalších záchranných operacích zabránila.
Původně se očekávalo, že se potápěči spustí už v úterý 17. července. Rusko však přístup k ponorce nepovolilo. Odůvodnilo to nutností znovu změřit radioaktivitu v okolní vodě. Práce proto začaly o čtyři dny později.
Rusko tvrdí, že objevilo pod vodou vetřelce
Asi 150 kilometrů od severoruského přístavu Murmansk pluje i sedm dalších plavidel, včetně norské lodi Mayo s potápěči. Na místo neštěstí přijela i loď Klavdija Jelanskaja s novináři.
Šéf ruské námořní navigace Ivan Fedin oznámil, že jeho lodivodi objevili několik cizích podvodních objektů snažících se přiblížit ke Kursku. Ruské námořní lodě je pak z prostoru vyhnaly. Podle Fedina se nepodařilo zjistit, odkud byly.
V pondělí se v okolí lodi měřila radiace
V pondělí 16. července experti měřili v okolí ponorky úroveň radiace. "Podvodní přístroje zjistily, že úroveň radiace není zvýšena," uvedl tehdy Dygalo.
Odborníci analyzovali i vzorky vody a mořského dna, aby prověřili, zda bude prostředí pro potápěče bezpečné.
Potápěči dorazili na místo v neděli
V neděli 15. července na místo neštěstí dorazila norská loď Mayo s ruskými a norskými potápěči, mezinárodními experty a technickým vybavením.
Ochránci životního prostředí varují před nebezpečím záchranných operací. Vyzvali proto ruské úřady, aby na dně moře vytvořily pro ponorku betonový sarkofág anebo aby alespoň poskytly více času na přípravu této riskantní záchranné akce.
Nejprve se musí vyčistit bahno
V první fázi operace bude trup prozkoumán potápěči za pomoci televizních kamer. Potom začnou potápěči vyklízet bahno zpod ponorky. V další fázi operace budou do ponorky vyhloubeny otvory pro speciální ocelová lana, jež s pomocí hydraulického zařízení vyzvednou plavidlo na hladinu.
V této etapě bude také speciální pilou oddělena přední část ponorky, která byla nejvíce poškozena.
|
Kursk se potopil loni 12. srpna a pohřbil na mořském dně všech 118 námořníků. |
Ruští potápěči akci již nacvičili
Skupina ruských potápěčů ve skotském městě Aberdeenu natrénovala vyzdvižení Kurska z moře. Rusové se seznámili se zahraničními přístroji k potápění do velkých hloubek.
Ruští potápěči se ke Kursku vydali právě na norské lodi Mayo, na jejíž palubě trénink dokončovali. V Rusku zase prodělali trénink čtyři norští potápěči, kteří budou pracovat na Kursku s ruskými kolegy.
 Loď Mayo kotvila v pátek 13. července v norském přístavu Kirkenes, který je pouhých 300 kilometrů od Kursku. O dva dny později se usídlila přímo nad vrakem. Na její palubě jsou i ruští potápěči, 17. července 2001. |
