BIS tvrdí: NBÚ řídí pochybné existence. NBÚ kontruje: BIS vede lhář. Ředitelé obou institucí si navíc už delší dobu nemohou přijít na jméno, jejich vzájemné vztahy jsou velmi napjaté.
"Ano, mezi oběma institucemi je spor, jehož předmětem je způsob provádění prověrek, věrohodnost osob či veřejné výstupy obou institucí," prohlásil šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas. Dodal, že poslanci budou zkoumat právě i to, nakolik jsou jejich spory osobní.
Na jedné straně v probíhající "bitce" stojí za BIS její ředitel Jiří Růžek a proti němu šéf NBÚ Tomáš Kadlec a Martin Hejl, do tohoto týdne bezpečnostní ředitel úřadu.
Všichni tři mají ve své minulosti prohřešek, který na sebe opakovaně vytahují.
Růžek se nedávno u soudu přiznal, že lhal, když orodoval za vrácení zabaveného řidičského průkazu opilému agentovi, svému kamarádovi.
Martin Hejl mu to ve svém rezignačním dopise nezapomněl připomenout, když na jeho adresu napsal: "Nenaučil se mluvit pravdu." Tomáš Kadlec se zase před dvěma lety v jedné náchodské restauraci opil, ztropil výtržnost a popral se (včetně toho, že uštědřil minimálně jednu facku dívce).
Hejl se mimo své kompetence pokusil ovlivnit policejní vyšetřování podvodů v České spořitelně a scházel se s rizikovými osobami. Také tyto informace nyní ředitel Růžek používal před poslanci, když se snažil zpochybnit morální kvalitu vedení bezpečnostního úřadu.
Bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý, který ani o jednom z trojice nemá valné mínění, upozorňuje ještě na jeden důvod nynějších střetů: "Je to boj o vliv a informace. Vysokých funkcí v bezpečnostních složkách není mnoho a ten, kdo má informace, má vliv, a tím i zaručené místo."
Růžek, Kadlec i Hejl mají kromě několika morálních přehmatů společné i to, že před nástupem do svých nynějších funkcí prošli nejrůznějšími tajnými službami, kde získali spoustu přátel i nepřátel.
Růžek působil ve vedení civilní rozvědky, posléze šéfoval vojenskou kontrarozvědku a nyní vede civilní kontrarozvědku. Kadlec s Hejlem působili na nynější Růžkově BIS v odboru, který se zabýval ekonomickou kriminalitou.
"Nepochybně se stává, že lidé, kteří pracují v tajných službách dlouho, využívají svých předchozích kontaktů i k mocenskému boji. Tím, že se navzájem všichni znají, drží se v šachu. Takoví lidé jsou navíc už svým povoláním deformovaní, permanentně žijí v takzvaném operativním prostředí. Prostě se jako zpravodajci chovají i v civilním životě," řekl Devátý.
