| SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd ze Smíchova v 8.15, příjezd do Zadní Třebaně v 8.39, po přestupu odjezd v 9.52, příjezd do Neumětel v 10.29 hodin. Zpět - vlakem, odjezd z Lochovic v 17.55 hodin, příjezd do Zadní Třebaně v 18.44, po přestupu odjezd v 18.49, příjezd na Smíchov v 19.20 hodin. KILOMETRY: Neumětely stanice ČD 0, Neumětely obec 2, Hostomice 3, Fabiánovo lože 5, viklan 6, Plešivec 1, Lochovice 5, celkem 22 km. MAPY: Hřebeny a Slapská přehrada, Brdy a Rokycansko (edice KČT čísla 38 a 34, měřítko 1:50 000). OBČERSTVENÍ: Neumětely - hostinec, Hostomice - dvě restaurace na náměstí, Lochovice - hostinec. |
Po přestupu pojedeme do Neumětel. Komu by se trasa dnešního výletu zdála příliš namáhavá, vynechá Neumětely, vystoupí už v Hostomicích a vydá se odtud vzhůru do Brd. Jeden vagon místní lokálky jede zvlněnou krajinou obezřetně, i tak je někdy uvnitř plno listí, neboť přerostlé křoviny okolo trati šlehají za jízdy do jeho oken. Hned ve druhé stanici, kterou je Liteň, si strojvůdce přesedne na opačný konec vozu a vlak pokračuje dál v obráceném gardu.
Železniční zastávka Neumětely je vzdálena asi dvacet minut chůze od obce, která je domnělým rodištěm bájného vladyky Horymíra a jeho věrného koně Šemíka, jenž podle pověsti bájným skokem z vyšehradských hradeb zachránil svému pánovi život před hněvem knížete Křesomysla. Nebylo divu, vždyť Horymír si troufl zavalit příbramské stříbrné doly, kam odcházeli s vidinou dobrého výdělku jeho poddaní, místo aby pilně pracovali na vladykových polích. Věrné zvíře má symbolický hrob pod balvanem, jejž kryje klasicistní kaplička na čtyřech sloupech, postavená před více než sto lety. Najdeme ji vedle hřbitova obklopujícího zbarokizovaný kostel svatých Petra a Pavla.
Nápis s letopočtem 1887 vysvětluje její existenci takto: V Neumětelích se věřilo a věří, že zde Šemík, věrný kůň rytíře Horymíra, zakopán leží. Podle Kroniky české Václava Hájka z Libočan stála Horymírova tvrz na nedalekém vrchu Košíku, odkud vyjížděl na útočné výpady proti příbramským kovkopům. Zbytky valu jsou vidět dodnes.
Po nepříliš frekventované asfaltové silničce půjdeme z Neumětel do Hostomic, kde se narodil jistý Šmidinger, literární předloha pátera Vrby z Jiráskova románu F.L.Věk. Zajímavý je zdejší pozdně barokní kostel Nastolení svatého Petra, který však doslova mizí v záplavě okolní zeleně. Na náměstí se setkáme s modrou značkou, která nás povede směrem na jih a pak vzhůru do divokých hvozdů, v nichž podle archeologů bývala hradiště prvních Přemyslovců.
Dnes se na vrcholu otáčí mohutný radar, který mnozí znají třeba z ruzyňského letiště. Pod Velkou Babou, v téměř horské nadmořské výšce 600 metrů, krátce odbočíme k pověstnému skalnímu Fabiánovu loži. Vládce brdských lesů je jakási obdoba krkonošského Krakonoše. Na Babě prý míval postavený hrad, když si však přivedl mladou milenku, jeho žena-čarodějnice proklela hrad a nechala ho zmizet i s jeho obyvateli. Ke zničení Fabiána však její síla nestačila, ale docílila alespoň toho, že se z něj stal duch. Zakletí ho naštěstí nezměnilo, dobré povahové vlastnosti mu zůstaly a stal se tak spravedlivým patronem celého rozsáhlého polesí. Ozývá se táhlým houkáním, které však není radno napodobovat.
Fabiánská legenda a tajuplná skaliska inspirovaly Karla Jaromíra Erbena k napsání strašidelné básně Záhořovo lože. Sestoupíme do sedla a pokračujeme hlubokými lesy ke Křižatkám, odkud bude naším průvodcem červená značka. Přetneme silnici a po štěrkem sypané cestě znovu začneme stoupat vzhůru. Nenecháme se zlákat zastřešenou studánkou vedle cesty, neboť zdání klame - voda v ní je na první pohled nepoužitelná. Po několika stech metrech odbočíme po modré vpravo k tamější hříčce přírody - viklanu, který spočívá jen malou plochou na své kamenné podložce. Poté se vrátíme zpět na štěrkovou cestu.
Červená značka traverzuje jihovýchodní svah legendárního kopce Plešivce, aby nás přivedla až na jeho temeno ve výši 653 metrů nad mořem. Magický dvouvrch je opředen mnoha mýty. Rozkládá se na něm jedno z vůbec největších pravěkých sídlišť střední Evropy o rozloze téměř šedesáti hektarů, objevené před sto lety. Mohutný val hradiště, vysoký metr a široký tři metry, pochází z přelomu doby bronzové a železné, tedy přibližně z devátého až sedmého století před naším letopočtem, kdy v těchto místech žil lid knovízské kultury. Bylo tu nalezeno velké množství šípů, oštěpů, sekyr, náramků a spon. Hradiště má část vnější a vnitřní, na severním okraji je skalnatá akropole. Na několika místech - na tom nejskvělejším je i lavička - nás uchvátí jedinečné rozhledy do okolí, a to nejen k Jincům a dál do Brd, ale za jasného počasí je vidět dokonce České středohoří.
Úchvatné je i kamenné moře dole pod Plešivcem. Pak už čeká jen dlouhý sestup, červená značka nás posléze přivede přes Litavku až na nádraží do Lochovic. Pokud zbyde čas do odjezdu vlaku, můžeme se blíže seznámit s městečkem, které je poprvé připomínáno roku 1318 a v němž se narodil básník Václav Hrabě. K vidění je tu čtyřkřídlý zámek, který vznikl na místě starší tvrze, v přilehlé zahradě roste několik vzácných dřevin. Dominantní je také barokní kostel svatého Ondřeje, naopak očím spíše skryté jsou pozůstatky slovanského hradiště, z něhož se zachoval pouze vnitřní val. Motorákem pojedeme zpět do Zadní Třebaně, kde počkáme na vlak od Berouna, který nás dopraví na Smíchov, případně až na hlavní nádraží.
| PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Na toulky kolem Máchova jezera |
 Klasicistní kaplička v Neumětelích, pod níž je údajně pohřben Horymírův kůň Šemík. (21. června 2001) |
 Zvonice se hřbitovem, kterému dominuje kostel svatých Petra a Pavla. (21. června 2001) |
 Kamenné mohylky, které vytvořili lidé poblíž viklanu. (21. června 2001) |
 Z Hostomic pod Brdy míří turistické stezky vzhůru do okolích kopců. (21. června 2001) |
