Trest smrti je v mém případě rasová diskriminace, bránil se Garza
Garza, který bude po McVeighovi druhým federálním popraveným od roku 1963, chtěl popravu odložit s odůvodněním, že soudce neseznámil porotu s možností záměny trestu smrti za doživotní vězení. Tvrdí, že justice posílá na smrt mnohonásobně více příslušníků etnických menšin, než činí jejich podíl ve společnosti.
Garza si najímal zabijáky, ale vraždil i sám
Juan Raul Garza, který řídil obchod s drogami z texaského Brownsville, byl odsouzen za vraždu muže, kterého střelil pětkrát do hlavy. Smrt dalších dvou lidí podle poroty objednal. Zabijákům zaplatil deset tisíc dolarů a jednomu z nich věnoval automobil.
Clinton exekuci odložil
Naději na odklad popravy dala Garzovi loňská zpráva ministerstva spravedlnosti, podle které existují v uplatňování trestu smrti na federální úrovni etnické a územní nerovnosti. Proto tehdejší prezident Bill Clinton popravu odložil. Nová zpráva z počátku června ale etnické zaměření trestu smrti vyloučila.
Také ministr spravedlnosti John Ashcroft tvrdí, že v Garzově případě k etnické diskriminaci nedošlo. Podle něj byli totiž prokurátor, předsedající soudce a nejméně šest členů poroty Hispánci. Dodal, že hispánského původu byla i většina Garzových oběti.
