Bush se s Evropou nedohodl

Göteborg - Evropské unii a Spojeným státům se nepodařilo vyřešit zásadní spor o hrozbě světového oteplování. Americký prezident George W. Bush i jeho evropští partneři se však na setkání v jihošvédském Göteborgu vynasnažili, aby spor nepřerostl v katastrofu pro vzájemné vztahy - a aspoň v tom uspěli. "Neshodujeme se v otázce Kjótského protokolu a jeho ratifikace, ale jsme odhodláni pracovat společně, abychom čelili klimatické změně," stojí v prohlášení představitelů USA a Evropské unie. "Dohodli jsme se, že se nedohodneme," vysvětlil jejich prohlášení švédský premiér Göran Persson.

Prezident Bush totiž v Evropě potvrdil odmítavé stanovisko své vlády k tomuto protokolu. Proti tomu v Göteborgu protestovaly tisíce mladých lidí pod hesly jako "Kjóto s Bushem nebo bez Bushe". Kjótský protokol požaduje, aby země světa snížily emise "skleníkových" plynů. Ty podle řady vědců způsobují oteplování zemského klimatu, což může katastroficky změnit životní podmínky na všech kontinentech Země.

Spor o globální oteplování působí velmi odtažitě, je to však nejvýraznější projev

Jaké problémy řeší USA a unie

- rozdílné postoje k protokolu z Kjóta

- otázka protiraketové obrany

- vytváření evropských vojenských sil velké obchodní spory

rozdílných pohledů USA a Evropy na svět: Bushova vláda protokol letos v březnu jednostranně vypověděla a sám Bush ho označil za "nerealistický a nezaložený na vědě". "Nemáme pocit, že Kjótský protokol je vyvážený - nezahrnuje rozvojové země a jeho cíle nebyly realistické," uvedl Bush. Unie považuje prosazení tohoto dokumentu za svou "strategickou prioritu" a začala hledat spojence v Rusku i v Číně. "Unie trvá na Kjótském protokolu a my budeme pokračovat v jeho ratifikaci," potvrdil Göran Persson.

Bush nyní Evropě ustoupil aspoň v tom, že se budou dále zkoumat účinky globálního oteplování. To nabídl už v pondělí, Evropany tím však nijak nenadchl.

Nyní na ně apeloval s tím, že rozdíly kolem Kjóta "by neměly podkopat vzájemné vztahy".

Zásadní neshody kolem problémů životního prostředí se obě strany snažily vyvážit dohodami v jiných oblastech. Jejich pozornost se soustředila zejména na obchod. "Sdílíme silný zájem na udržení našich ekonomických vztahů," uvedl Bush.

USA se s unií shodly v tom, že "konzultace by měly být preferovaným nástrojem řešení našich neshod spíše než spory". Obchodní konflikty často neúměrně narušovaly vzájemné vztahy. I nyní vládly obavy, že opatření proti dovozcům oceli do USA vyvolají nové vzplanutí sporů.

Evropa a Amerika se shodly i na spolupráci při zahájení "ambiciózního nového kola" jednání, která mají vést k uvolnění světového obchodu.

Sám Bush demonstroval v Göteborgu svou víru ve světový obchod, když odmítl obavy cizí konkurence. "Oceňuji dobrou konkurenci - věřím, že přináší to nejlepší národům i lidem, naše země vítá dobrou, zdravou konkurenci," prohlásil na přísně střežené tiskové konferenci.

A udělal Evropanům ještě jeden ústupek, tentokrát ve vojenské oblasti. "Spojené státy vítají úsilí EU o posílení svých (vojenských) kapacit a o rozvinutí schopnosti zvládat krize, do nichž se NATO jako celek nezapojí, a to i prostřednictvím vojenských operací," uvádí společné prohlášení. Američané tak oficiálně stáhli pochyby o vytváření evropských vojenských sil, které podle obav řady Američanů mohou vést k oslabení NATO.

První setkání amerického prezidenta George W. Bushe s Evropskou unií vyústilo ve vzájemné ujištění, že "musíme přistupovat k našim rozdílným názorům čestně a s dobrou vírou usilovat o konstruktivní řešení".