Zjišťovali v něm, jak firmy i státní instituce dodržují zákon o zaměstnanosti. Organizace, jež dávají práci více než dvaceti lidem, podle něj od loňského ledna musí mezi svými pracovníky mít čtyři a půl procenta lidí se změněnou pracovní schopností a půl procenta pracovníků s těžším postižením.
Na Uherskohradišťsku se tato povinnost týká tří set šedesáti sedmi organizací, v nichž pracuje 25 866 lidí. Podle zákona by v nich tedy mělo pracovat i 1474 osob se změněnou pracovní schopností. Ve skutečnosti je jich 1210, tedy jen nepatrně méně, než vyžaduje zákon.
"Vzhledem k tomu, že organizace se často bojí zaměstnat lidi se změněnou pracovní schopností, je to pro nás překvapivé a příjemné zjištění," řekl ředitel Úřadu práce v Uherském Hradišti Richard Janíček.
Novele zákona vyhoví zaměstnavatelé i takzvaným náhradním plněním. Znamená to, že odeberou výrobky chráněných dílen či služeb jiných určených zaměstnavatelů (organizace na Uherskohradišťsku tak učinily za 118 lidí), nebo za každého chybějícího zaměstnance se změněnou pracovní schopností zaplatí, v okrese se to stalo ve sto čtyřiceti šesti případech.
"Je to sice až ta poslední alternativa, ale v žádném případě to není pokuta," upozornil vedoucí poradenského oddělení uherskohradišťského úřadu práce Bronislav Vajdík. "Existují výrobní programy, například na železnici nebo ve stavebnictví, kde prostě lidi se změněnou pracovní schopností nezaměstnáte," vysvětlil ředitel úřadu Richard Janíček.
Zároveň připustil, že zaměstnat lidi se změněnou pracovní schopností může být problém i kvůli jiným důvodům. "Z úřadu práce jsme dva takové museli vyhodit kvůli jejich potížím s alkoholem." Lidi se změněnou pracovní schopností přesto úřad normálně zaměstnává. Momentálně jako údržbáře, informatika a zprostředkovatele práce.
Problémy vyhovět zákonu nemají ani jiné státní instituce v okrese. "Potíže mívají většinou menší firmy," sdělil Bronislav Vajdík z uherskohradišťského úřadu práce.
V aktuální evidenci úřadu je víc než devět set lidí se změněnou pracovní schopností. Ještě před šesti lety jich přitom byla sotva třetina. "Novela zákona tehdy ale přehodnotila zařazení zdravotně postižených lidí do skupin. Mnohým odňala částečné nebo úplné invalidní důchody a poslala je do naší evidence," hodnotí tehdejší opatření jako nesmírně tvrdé Richard Janíček.
"Moc bych za to nedal, že stovky lidí jsou v naší evidenci už čtyři roky právě kvůli přehodnocení zdravotního stavu," přidává se František Dostálek z uherskohradišťského úřadu práce.
