Podle informací NASA by se mise, jejíž náklady budou zhruba 300 milionů dolarů, mohla uskutečnit už v roce 2007. "Bude to symbolické poselství života ze Země," řekl Chris McKay, věděcký pracovník NASA, který se podílí na přípravě projektu.
Fosforově zářící plevel na Marsu
Jak to všechno proběhne? Nejprve zahradník - robot zryje, zanalyzuje a zúrodní půdu na Marsu v miniaturních sklenících. Tam se pak zasejí rostliny. "Nepochybuji, že se nám podaří, aby rostliny na Marsu přežily," ujišťuje Rob Ferl z Floridské univerzity.
|
Vědci Kalifornského technologického insitutu rozluštili genom Arabidopsis thaliana v roce 2000. Rostlinka má na sto milionů genetických jednotek, sloučených ve 26 tisících genů. Z těch je třetina podobných lidským. Pracovníci institutu dále zjistili, že v rostlině je také asi polovina z 289 závažných humánních onemocnění. Profesor Bevan tehdy uvedl, že objev ukazuje, že živočichové a rostliny měly ještě před 1,6 miliardami let společné předky. To se samozřejmě týká rovněž předků člověka. |
Pro projekt vědci vypbrali běžnou plevelovitou dvaceticentimetrovou rostlinku, příbuznou hořčici, zvanou Huseníček polní (Arabidopsis thaliana). Má několik výhod - je drobná, má krátké vegetační období 5 týdnů a dokonale zmapovanou genetickou strukturu.
Vědci chtějí tuto rostlinu, které se přezdívá "laboratorní myš genetické botaniky", modifikovat buněčnými znaky jiných druhů tak, aby fosforově svítila podle toho, jakým podmínkám životního prostředí bude vystavena. Pokud by byla vystavena těžkým kovům, zářila by zeleně, jiná by zmodrala, aby ukázala přítomnost peroxidů. Jinak by svítila, pokud by trpěla suchem či špatnou půdou.
Geny z medúzy
Záření rostlin podle toho, jaké zátěži budou vystaveny, způsobí geny z medúzy. K tomuto účelu byla vybrána medúza Aequorea victoria, která se běžně žije v Pacifickém oceánu u severoamerického pobřeží.
Pokrok v růstu druhů zasazených na Marsu, kde teploty během dne dosahují 7 stupňů Celsia a v noci klesají na -76 stupňů, bude sledovat kamera na přistávacím modulu.
Pokud bude projekt úspěšný, mohly by se vytvořit inženýrské ekosystémy pro život lidí. Kyslík, voda a jídlo by byly k dispozici přímo na rudé planetě, protože jejich dovoz ze Země je kvůli extrémním nákladům nemožný.
"Až se nám podaří, aby rostliny na Marsu přežily, potvrdí se, že druhy, které vznikly a vyvinuly se na Zemi, mohou prostě přežít i na vzdálených planetách. To bude potom znamenat počátek lidské kolonizace," prohlásil Ferl.
