Ve statistikách neexistují zvláštní kolonky pro nehody způsobené nedostatečnou viditelností, poznatky dopravních policistů však mluví o tom, že nejbezpečnější by bylo, aby svítili všichni a stále.
Řidiči, kteří jezdí se zapnutými světly po celý rok, se nemohou spolehnout, že se tak zachovají všichni. "Riziko nehody je teď nesporně vyšší. Svítící vozidla jsou nápadná, ostatní velmi často zanikají," říká Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu v Brně.
Největší riziko představují neosvětlená vozidla v koloně. "Takové auto se stává neviditelné," uvedl sekretář pro bezpečnost silničního provozu sdružení Autoklub Václav Špička.
Odborníci se přimlouvají, aby vozidla byla osvětlena i ve slunných dnech. "Ani slunce nenahradí výrazné světelné body, kterými jsou světlomety vozidla. Naopak. Světla mohou být jediným opěrným bodem, podle něhož řidič jedoucí proti slunci, a tedy zrakově handicapovaný, včas zaregistruje protijedoucí či křižující auto," řekl Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu.
V návrhu zákona o provozu na pozemních komunikacích, který koncem loňského roku schvaloval parlament, přitom původně bylo ustanovení, že řidiči jsou povinni svítit celý rok. Senát však prosadil, aby motoristé museli reflektory zapínat jen od podzimu do jara. V době, kdy platí zimní čas.
Autoklub hodlá přesvědčit některé poslance, aby předložili v parlamentu novelu zákona, jejíž součástí by bylo i zavedení povinného svícení po celý rok. "Platná právní úprava je špatná," konstatuje Špička z Autoklubu. "Zvláště nebezpečný je přechod z jara do podzimu a ze zimy do jara." Podobnou zkušeností už prošla například Skandinávie. Tam se také původně muselo svítit pouze od jara do září, ale jelikož se v mezidobí stávalo více nehod, zákon byl po několika letech změněn.
Teď se například ve Švédsku, v zemi s jedním z nejmenším počtem nehod v Evropě, musí svítit po celý rok.
