Od Mezinárodní vesmírné stanice se totiž v neděli večer odpoutal americký raketoplán Endeavour a vydal se zpět na Zemi. V úterý v 18:11 SELČ přistál na vojenské letecké základně Edwards v Kalifornii. Návrat raketoplánu na Zemi zkomplikoval problém s počítačem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a špatné počasí.
Raketa Sojuz se připojila k ruskému modulu Zvezda. Tito se může bez doprovodu pohybovat jen v ruské části Mezinárodní vesmírné stanice.
Před svým odletem přistoupil Tito písemně také na další požadavky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír: pokud něco zničí, musí to zaplatit a v případě zranění nebo smrti nemůže žalovat NASA on ani jeho rodina.
Šedesátiletý Tito absolvoval stejnou předletovou přípravu jako jeho kolegové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Tito je zodpovědný za komunikační systémy. Podle slov velitele tříčlenného týmu Musabajeva si Tito vede dobře.
Hlavním úkolem týdenní mise bylo dopravit na ISS nově postavený modul Sojuz, zpět na Zemi odletí pak posádka ve starém. Modul slouží jako záchranné plavidlo pro posádku ISS v případě nouze.
Palubní inženýr Baturin začínal z části také jako vesmírný turista. Možnost létat do kosmu si totiž podle ruských novin zasloužil svou prací v Kremlu, kde působil jako poradce bývalého prezidenta Borise Jelcina. Baturin byl také jedním z nejhorlivějších stoupenců vesmírné turistiky.
Start: 28.4. 9:37
Za slunečného počasí odstartoval z kosmodromu Bajkonur první člověk, který si pobyt ve vesmíru zaplatil. Prvním vesmírným turistou se v sobotu v 9 hodin 37 minut středoevropského času stal americký multimilionář Dennis Tito. Bezprostředně po startu se pozemní kontrolor Tita zeptal anglicky se silným ruským přízvukem: "Jak se cítíš, Dennisi?"
"Charašo," odpověděl první vesmírný turista, "great."
Na cestě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) jej doprovázejí dva ruští kosmonauté.
Na televizní obrazovce Střediska pro řízení kosmických letů byl zachycen usmívající se Tito, šedesátiletý obchodník z Kalifornie, v bílé soupravě, do níž se odívají kosmonauti, vylepšené americkou vlajkou na rameni.
|
GLOSA |
Američané chtěli Titův výlet odložit
NASA žádala Rusko, aby odložilo vyslání prvního vesmírného turisty ke stanici, protože porucha počítače na Mezinárodní vesmírné stanici zpozdila návrat raketoplánu Endeavour na Zemi o dva dny.
|
PROFIL |
Přestože ISS zachvátila zejména ve čtvrtek celá série vážných problémů, ruská strana rozhodně trvala na sobotním startu kosmické lodi Sojuz za účasti Tita. Ten údajně za "výlet" zaplatil Rusům asi 20 miliónů dolarů a měl letět ještě na Mir.
Poté, co byla ruská stanice zlikvidována, nabídli mu přes výhrady Američanů pobyt na ISS.
Generální konstruktér ruského kosmického sdružení Eněrgija Jurij Semjonov v pátek prohlásil, že v ruské části stanice ISS, kde by se Tito měl pohybovat, je všechno v pořádku a pro start nejsou žádné technické překážky. Podle Semjonova jsou veškeré poruchy v americké části stanice a na pobyt kosmického turisty
nebudou mít žádný vliv.
|
Canadarm2 je mechanická paže dlouhá 17,6 metru. V červnu paže připojí k ISS novou přetlakovou komoru, která umožní posádce vycházky do kosmu bez nutnosti čekat na přílet raketoplánu. |
Počítač se porouchal ve středu
Problém vznikl ve středu při práci s robotizovanou paží Canadarm2, kterou raketoplán přivezl a připevnil k ISS. Poruchu výpočetního systému se do čtvrtečního večera nepodařilo odstranit, navíc se porouchal i jeden z bezpečnostních systémů stanice, uvedl mluvčí Greg Lang.
Počítač nebyl z neznámých důvodů schopen spustit program pro připravovanou operaci. Posádky ISS a raketoplánu ve středu ale stejně pracovaly. Do vesmírné stanice přemístily dvě tuny materiálu - přístroje, oblečení, potraviny a také devět schránek pro vědecké pokusy. Ty by měly proběhnout hlavně v italském modulu Raffaello.
Bravo hoši, dobrá práce!
Druhý výstup do otevřeného kosmu podnikli dva astronauti z amerického raketoplánu Endeavour v úterý. Pracovali na úpravě pláště stanice a připravovali i kabely. Paži připevnili při sedmihodinovém výstupu stejní astronauti z Endeavouru už o den dříve.
Mechanická ruka umožní vyzvedávat z nákladního prostoru raketoplánů ohromná zařízení a připevňovat je ke stanici. S pomocí kamer a senzorů bude také moci provádět choulostivější operace, například vyměňovat části stanice nebo vést operace mimo ISS.
Podle odborníků je právě montáž ruky nejkomplikovanější robotická mise, jaká se kdy ve vesmíru uskutečnila.
"Bravo hoši, dobrá práce!" vzkázalo kosmonautům řídící středisko. Phil Engelauff, ředitel letu raketoplánu Endeavour. Před připevňováním a zapojováním kanadského ramena zdůraznil, že toto zařízení má zásadní význam pro další budování ISS. U ní raketoplán přistál v sobotu.
Do následného zprovozňování ruky bude pak zapojena i dosavadní tříčlenná posádka na mezinárodní vesmírné stanici, která se s hosty ze Země setkala v pondělí.
