Rekreační projížďka pokračuje až k Barrandovskému mostu - na malou silnici tu mohou pouze kola a chodci. Pěknou scenérii barrandovských skal narušuje jen řeka automobilů z nedaleké výpadovky na Strakonice. Až vjezdem do vnitřní Prahy začíná horror, který má s cyklistikou pramálo společného.
V Hlubočepech se stezka napojuje na koleje tramvají, takže se cyklista musí soustředit na každý metr cesty. A u smíchovského lihovaru je třeba využít intuici. Kvůli rozkopané vozovce tu vznikl provizorní můstek, k němuž chybí ukazatel, takže výletníci poprvé ztrácejí hlavu.
Dál by měl být vjezd povolen pouze plnoletým cyklistům, protože smíchovská silnice je vhodná jen pro zkušené jezdce na dobrých kolech. Mezi kočičími hlavami zejí hluboké díry a po chvíli v sedle bolí každého hazardéra zadek. Okolojedoucí autobusy vytlačují cyklisty ke hraně obrubníku. Značka cyklostezky na dvou frekventovaných křižovatkách u Anděla působí výsměšně. Každý tu musí slézt z kola a dát přednost motorizovaným kolegům.
Extrémní sport pokračuje směrem na Újezd, tedy do míst, kde se Procházkovi původně chtěli pokochat panoramatem Hradu. Půldruhého metru mezi kolejemi a obrubníkem žádá absolutní pozornost, a sebekratší pohled na prezidentskou vlajku se může krutě vymstít. Otupělí Pražané navíc cyklisty ignorují a často bez rozhlédnutí vcházejí do vozovky.
Za nepřehlednou křižovatkou na Újezdě je nenápadná odbočka na Kampu. Procházkovi s obličeji umouněnými od smogu se konečně těší na příjemný úsek nepovedené výpravy, jenže v parku není jediná značka. S první se vynervovaní cyklisté setkávají až těsně před Karlovým mostem. S tím, že se pod mostem houfují turisté, cyklisti počítají. Nepříjemnější je jen namátkové značení cesty, které ani zdaleka neupozorňuje na každou odbočku.
Přesto patří malostranská část cesty okolo Lužického semináře směrem k Letné k nejhezčím úsekům stezky. Rodinu však čeká ještě jeden šok. Právě na Letens kou pláň je potřeba vyšlapat strmý krpál, se kterým mají problémy i vrcholoví sportovci. Devadesát procent jezdců ovšem sesedá z kola a půl kilometru je tlačí.
Kdo dorazil po příjemném kličkování Letenskou plání až k bráně Stromovky, ten má vyhráno. Ovšem i tady si musí vybrat cestu sám, marně pátrá po žluté nápovědě. Procházkovi si správně zvolili odbočku doprava, sjeli k branám holešovického Výstaviště a zamířili na Císařskou louku. Tam hrozí poslední, ačkoli minimální riziko: stezka patří cyklistům a zároveň koňům ze zdejšího jezdeckého oddílu.
Závěrečný nádherný kilometr mezi Vltavou a Trojským zámečkem hojí rány. Utrmácení Procházkovi unaveně sesedají před branami zoo. Chtějí si koupit vstupenky, ale černý šerif je neoblomný: "Vstup do zahrady je s koly přísně zakázaný." "Samozřejmě, že tato rodina riskovala," souhlasí Petr Štěpánek z občanského sdružení Oživení. "Město totiž stezky nestaví, jen vytváří jejich zdání. Na frekventované silnice dává žluté ukazatele a tváří se, že to jsou cyklostezky."
