Vedoucí odboru Cizinecké policie v Praze Vladimír Podroužek prohlašuje, že ve městě je v současné době přihlášeno 19 144 Ukrajinců, 2620 Vietnamců a 178 Rumunů. K tomu je nutné přičíst velké množství cizinců, kteří žijí v tuzemsku načerno.
Vedoucí Národní jednotky dohledu nad TBC Luděk Trnka konstatuje, že právě na cizince z Východu je nutné upřít pozornost. "Měli bychom proto věnovat zvýšenou péči ochraně před možností přenosu TBC z východoevropských zemí," řekl Trnka.
Fakt, že tuberkulóza je vážným problémem právě na Ukrajině, potvrzuje předseda zahraničního výboru Parlamentu Ukrajinské republiky Vitalij Černěnko. "Onemocní 60 ze 100 000 lidí, hlavně v průmyslových regionech," upřesnil.
Jeden z ukrajinských občanů, čtyřiadvacetiletý dělník, nedávno v Praze zemřel na generalizovanou TBC včetně zánětu mozkových blan.
Jak je možné, že se u něj nepodařilo toto onemocnění odhalit při příchodu do země? On, stejně jako mnozí další, pracoval ve městě bez pracovního povolení, a tudíž ani neprošel povinnou zdravotní kontrolou. Kolik přistěhovalců s podobným osudem v Praze žije, nikdo netuší. Ani to, že někdo ze zahraničí pracuje v zemi legálně a má zdravotní prohlídku, však ještě příliš neznamená.
Podle Miloše Tichého z ministerstva práce a sociálních věcí je zaměstnavatel ze zákona povinen vyžadovat u svého zaměstnance, ať ze zahraničí či z České republiky, jen vstupní zdravotní prohlídku.
"Nikoho ale nelze nutit ke specializovaným vyšetřením. Jedná se pouze o obecnou lékařskou prohlídku. Diagnóza TBC není nejjednodušší. Musí se provést rentgen plic a tuberkulinový test z odebraného vzorku hlenu," sdělil náměstek ministra zdravotnictví Pavel Březovský. Zároveň ale dodal, že jiných onemocnění se Pražané od zahraničních dělníků obávat nemusí, protože zejména nelegální pracovníci se většinou straní společnosti, jsou nenápadní a stahují se do ústraní.
Zaměstnanec pražské hygienické stanice, který si nepřeje být jmenován, však volá u cizinců po přísnějších kontrolách. "Je zvláštní, že cizinci, kteří žádají o azyl, musí podstoupit povinné vyšetření na TBC. Přitom cizinci, kteří přišli za prací, a je jich mnohonásobně více, takovou povinnost vůbec nemají," upozornil tento zaměstnanec, který je s touto problematikou seznámený.
Také vedoucí Národní jednotky dohledu nad TBC Luděk Trnka říká, že v kontrole TBC existují rezervy. "Bohužel se přes mezinárodní spolupráci dosud nepodařilo najít vhodné způsoby účinné kontroly TBC, a to především u rizikových skupin, například bezdomovců," přiznal Trnka.
Kontrola je tedy možná jen u cizinců, kteří požádají u zdravotních pojišťoven o smluvní pojištění. "Osoby s trvalým pobytem jsou podle zákona automaticky pojištěny," říká tisková mluvčí VZP Kateřina Zamastilová. Tato i další pojišťovny nabízejí možnost dlouhodobého smluvního pojištění. Pojišťovna přitom může požadovat při vstupní lékařské prohlídce test na TBC. A také tak činí.
"Zpravidla se tak děje u občanů z rizikových zemí, a to z čistě komerčních důvodů. Pokud je test pozitivní, tak takového člověka nemusíme pojistit, neboť bychom tratili," doplnila Zamastilová.
Náklady na léčbu tuberkulózy se sice běžně pohybují v řádu tisíců korun. Pacienti však často léčbu, která by měla trvat asi šest měsíců, přeruší. Potom se stává, že léky nejsou účinné a následná léčba se pak vyšplhá až na 250 tisíc dolarů.
