Země je povinna obžalovaného vydat. Mezinárodní zatykač od jednatele ICTY Hanse Holthuise převzal jugoslávský ministr spravedlnosti Momčilo Grubac. Holthuis se už ve čtvrtek pokoušel předat zatykač srbskému ministrovi vnitra Vladanu Blatičovi. Ten ho ale odmítl převzít s tím, že to patří do kompetence federálního ministra.
"Miloševič je nyní v jugoslávském vězení, je pod jejich kontrolou, a oni jsou proto povinni mu bez zbytečných prodlev zatykač předat," řekl v Bělehradě mluvčí tribunálu Jim Landale.
"Pokud zjistíme, že se s předáním zatykače otálí, můžeme podniknout příslušná opatření," ujistil.
Jugoslávie diktátora nechce vydat hned
Jugoslávské vedení v čele s prezidentem Vojislavem Koštunicou však vylučuje, že by Miloševič mohl být převezen do Haagu v blízké budoucnosti, jak to požaduje mezinárodní právo.
Srbská justice zastává stanovisko, že musí nejprve stanout před soudem ve své zemi, aby se zodpovídal lidu ze zbídačení země. Brání se také tím, že vydání jugoslávských občanů nedovoluje ústava.
Situace se však změní, až bude přijat nový zákon o spolupráci mezi Jugoslávií a ICTY, který by měl být schválen do konce dubna a který vydávání Jugoslávců musí vyřešit.
Miloševič v Haagu skončí, není ale jisté kdy
Miloševič před soudy ICTY obvinil Slobodana Miloševiče z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Nejvyšší trest, jaký za to může vynést, je doživotí. Viní ho z odpovědnosti za zločiny, které spáchaly na Albáncích v Kosovu jeho ozbrojené síly. ICTY hodlá vznést proti Miloševičovi obžalobu také za podobné zločiny spáchané v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině v minulém desetiletí. Miloševiče policie zatkla brzo ráno v neděli 1. dubna. Srbský žalobce ho viní z korupce, zpronevěry, zneužití pravomoci veřejného činitele a z toho, že při zatýkání kladl ozbrojený odpor. Miloševič všechna obvinění odmítá. Přiznal se jen, že tajně financoval ozbrojené síly Srbů v Bosně a v Chorvatsku.
Vše zatím nasvědčuje tomu, že převezení Miloševiče do Haagu je jen otázkou času. Odborníci připouštějí jen, že to může déle trvat.
"To, že nakonec skončí v Haagu, je velmi pravděpodobné, ale může to trvat ještě dlouho. Domnívám se, že srbské úřady půjdou metodou postupných kroků, tak jak to dělaly doposud," řekl Filip Tesař, odborník na Balkán z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
Hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová je přesvědčena, že Miloševič bude předán do Haagu do konce roku. Haagský tribunál by mohl souhlasit s tím, že by diktátor předstoupil nejprve před srbskou justici, ale za podmínky, že se stanoví doba jeho převozu do Haagu. "Lze pochopit, že začít může srbská justice. Pak však bude nutné mít upřesněnou dobu, jakou budou potřebovat tamní úřady k ukončení této procedury," řekl předseda tribunálu Claude Jorda.
Na vydání Miloševiče tlačí peníze
Významnou pákou vůči Bělehradu je i ekonomická pomoc USA. Tu Washington sice odblokoval, nicméně dal najevo, že bude pečlivě sledovat, jak bude Bělehrad spolupracovat s Haagem
Haag je zástupný problém, tvrdí Dienstbier
Zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dienstbier míní, že Haag není klíčový problém. "Nejdůležitější je, že byl zatčen, že se při tom nic nestalo, že bude souzen a že se ukázalo, že už nemá silné a vlivné stoupence, kteří by byli ochotni se za něj postavit," řekl Dienstbier. "Byla tím dovršena etapa politické transformace Jugoslávie."
