Šéf Mise OSN v Kosovu (UNMIK) Hans Häkkerup si při své víkendové návštěvě Skopje stěžoval na škody, které Kosovo utrpělo v důsledku uzavření hranic s Makedonií, a naléhal, aby byly přes hranice puštěny alespoň dodávky zdravotnických potřeb, paliva a zemědělských produktů.
Makedonie v sobotu po týdenní ofenzívě proti albánským povstalcům na severu a severozápadě země oznámila, že dosáhla svých cílů jak z vojenského, tak i z politického hlediska.
Pane Häkkerupe, vedl jste důležitá jednáni s makedonskou vládou. Na čem jste se dohodli?
Diskutovali jsme o celkové bezpečnostní situaci, ale je to primárně záležitost KFOR a jejich zodpovědnosti, nikoli UNMIK. Nicméně jsme se zavázali, že pomůžeme makednoské vládě řešit problémy na naší straně hranic. To se také týká uprchlíků, kteří k nám neustále proudí. Musí se jim pomoci.
Také jsme hovořili o tom, co se přihodilo v Kriveniku. Jde o čtvrteční minometné ostřelování pohraniční obce Krivenik na jihu Kosova u hranic s Makedonií. Zahynuli tam dva obyvatelé obce a britský producent americké televize APTN Kerem Lawton.Jde o velmi vážný případ. NATO a makedonská vláda se dohodly, že vytvoří zvláštní komisi, která by vyšetřila, co se doopravdy stalo. Je velmi důležité se dozvědět kdo opravdu střílel a proč. Nicméně naší hlavní otázkou zůstává přechod a používání hranic. Makednoská vláda tvrdila, že uzavřela hranici z bezpečnostních důvodů, ale při mém rozhovoru s makedonským premiérem se objevil ještě jeden aspekt. A to politický tlak na KFOR, UNMIK a mezinárodní společenství. To je pro mě zcela nepřijatelný požadavek – použít uzavřeni hranic z politických důvodů.
Proč je to z vašeho hlediska nepřijatelné?
Pokud jsou tu čistě bezpečností obavy, že se přes hranici dostávají zbraně, pak má samozřejmě druhá strana právo žádat jejich kontrolu. Ale jde to řešit i jinak. Pro nás je totiž hlavní ekonomika Kosova. Zavřená hranice znamená konec přílivu financí potřebných pro kosovský konsolidační rozpočet, do něhož plynou peníze z hraničních daní. A to znamenáveliké problémy v každodenním životě obyčejných obyvatel Kosova. To je nepřijatelné. Naše jednání skončilo dohodou, že Makedonci hranice okamžitě otevřou.
Může být případný rostoucí počet uprchlíků přicházejících z Makedonie do Kosova jistou hrozbu pro stabilitu Kosova?
Je velmi důležité, že pokud bude z jižního Srbska a Makedonie přicházet do Kosova stále víc uprchlíků, dokážeme to řešit. Do této chvíle si UNHCR vede dobře a stará se o všechny, kteří na území Kosova přijdou. I když jsou oblasti jižního Srbska a Makedonie mimo mandát UNMIK, myslím, že je velmi důležité, že se tím problémem zabýváme a snažíme se zabránit jejich masovému přílivu. Všichni, kteří nedávno sami byli uprchlíky, ty nové chápou a plně podporují. Jednoduše řečeno, jsou odhodláni jim vrátit pomoc, kterou sami dostali. Na druhé straně to samozřejmě přináší dodatečné potíže pro celou kosovskou společnost.
Mohou hrát kosovští albánští lídři důležitou roli v řešení situace v Makedonii?
Za prvé je velmi důležité, aby albánští vůdci, ale i obyčejní obyvatelé, izolovali extremisty. Pokud jim budou ukazovat své sympatie, budou ve svém extremismu pokračovat. Z dlouhodobého hlediska by to pro budoucnost Kosova nebylo dobře, pokud se na Kosovo bude mezinárodní společenství dívat jako na oblast, která vyváží extremismus do sousedních zemí. Myslím, že se kosovští albánští vůdci zapůsobili velmi pozitivně svou nedávnou výzvou rebelům, aby složili zbraně.
Hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carla Del Ponteová minulý týden při návštěvě Kosova prohlásila, že očekává úzkou spolupráci s vámi ohledně posledních prohlášení haagského tribunálu o válečných zločinech. V čem by měla spočívat?
Paní del Ponteová sleduje nejen zločiny spáchané Miloševičovým režimem na Albáncích, ale také údajné zločiny spáchané bývalou kosovskou osvobozeneckou armádou poté, co KFOR přijel do Kosova. Těmi, co byly spáchány před rokem a půl na Srbech a nealbánské populaci. Budeme se snažit být nápomocni. Nejdříve přijel KFOR, poté UNMIK a o něco později se vytvořila policie UNMIKu. A v mezidobí došlo údajně k několika zločinům.
Vaše reakce na nedávné zatčení Slobodana Miloševiče?
Je nesmírně důležité, že si to tribunál vyžádal a myslím, že by ho měli vydat do Haagu. Jeho zatčení v Bělěhradě znamená první krok v procesu jeho faktického zatčeni tribunálem. Alespoň v to doufám. Je důlěžité vědět, že zločiny nezůstávají nepostrestané.
