Prostějovská nemocnice má letos od státu dostat 240 milionů korun, aby pomalu završila více než patnáctiletou výstavbu nového areálu. "Začínáme být nervózní. Firma nám sice zatím vychází vstříc a financuje dostavbu ze svého. Jenže to tak nemůže dělat věčně," řekla ředitelka nemocnice Marie Nývltová.
Obdobně je na tom i nemocnice v Přerově, která má dostat padesát milionů korun. I tam zatím dodavatel, kroměřížská firma Manďák, dotuje opravy ze svého. "Stavební firmy si už zvykly u státních zakázek čekat na výplatu peněz. Jeden dva měsíce se to dá vydržet, ale pokud to trvá déle, musíme se podle toho zařídit," uvedl majitel firmy Vladimír Manďák. Přiznal, že i on zvažuje, zda práce v nemocnici radikálně omezí. "Raději bychom se však se zadavatelem dohodli, aby ministerstvo požádal o zrychlení platby," dodal Manďák.
Firmy upozorňují na to, že stát zpožděním plateb způsobuje druhotnou platební neschopnost řadě podniků. "Na stavbu potřebujeme materiál, ale protože jsme nedostali zaplaceno, vzali jsme si ho na dluh. Tvoří se celý řetězec zadlužených firem a je s podivem, že úředníci na ministerstvu zůstávají klidní," pronesl Peichl.
Nemocnice dosud dostávaly peníze od státu na základě vydání takzvaných limitek, které vyplnili pracovníci ministerstva financí podle zákona o státním rozpočtu a dokumentace o stavbě. Jakmile ministerstvo limitku vydalo, poslalo nemocnici peníze na účet. Rozhodnutím vlády přešla letos tato povinnost na ministerstvo zdravotnictví.
"Ve státním rozpočtu je schváleno více akcí, než kolik je možné zaplatit. Ministerstvo financí proto předalo stavby v nemocnicích ministerstvu zdravotnictví, ať jako odborný orgán rozhodne, které jsou prioritní," řekl prostějovský senátor Robert Kolář (Čtyřkoalice). Navrhuje, aby ministerstvo urychleně rozdělilo stavby na ty, které již začaly, a na ty, které se teprve chystají. "Nemocnice, kde se už staví, peníze potřebují, aby zaplatily firmám za odvedenou práci. Jinak budou muset platit penále, které jde zase ze státních peněz. Stavba se navíc prodlužuje, což stojí další peníze. Nemocnice, kde ještě nezačali stavět, mohou klidně počkat," míní Kolář.
Ekonomický náměstek ministra zdravotnictví Antonín Hlaváček, který s některými řediteli o zpoždění plateb jednal, nebyl včera k zastižení, a tak není zcela jasné, kdy nemocnice peníze uvidí. "Vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví dostalo podklady teprve před dvěma týdny, netroufám si odhadnout, jak dlouho to ještě potrvá," dodal Kolář.
Poslanec Miloslav Vlček (ČSSD) má dnes o problému jednat s ministrem zdravotnictví. "Musíme zajistit, aby nemocnice dostaly rychle alespoň nějakou zálohu a firmám zaplatily. Podniky přece nemohou doplácet na pochybení úředníků z ministerstva financí, kteří od začátku roku nevydali jedinou limitku," tvrdí Vlček.
Zatímco většina nemocnic spoléhá na dobré vztahy se svými dodavateli a na jejich ochotu platit stavbu z vlastních peněz, Fakultní nemocnice v Olomouci si na dostavbu nového chirurgického centra vzala úvěr. "Jsme asi jediní v zemi, ale bez úvěru by stavba stála a my bychom nebyli schopni sály otevřít," uvedl investiční náměstek Vladimír Bílek. Připomněl, že loňský státní rozpočet schválila sněmovna podstatně později než ten letošní, ovšem loni dostaly nemocnice peníze na rekonstrukce již v únoru.
