O čem je dohoda z Kjóta |
Dohoda o omezování produkce plynů způsobujících skleníkový efekt byla vyjednána v Kjótu v roce 1997. Omezuje exhalace plynů v rozmezí let 2008-2012 ve srovnání s rokem 1990. Přitom USA nemají nejtvrdší kvóty. EU a také Česká republika je mají omezit o osm procent, USA o sedm procent, a Japonsko, Kanada a například Polsko a Maďarsko o šest procent. |
Na dotaz, zda se USA zcela stáhnou z dohody, která měla zastavit postupné oteplování zemské atmosféry, mluvčí Bílého domu Ari Fleischer odpověděl, že USA dohodu dosud nepodepsaly a proto není z čeho se stahovat.
Nad rozhodnutím USA se pozastavily snad všechny země světa. Austrálie Spojeným státům - největšímu spotřebiteli přírodních zdrojů - natvrdo připomněla jejich velký podíl na skleníkovém efektu.
"Kjótský protokol nemůže fungovat bez Spojených států," řekl australský ministr životního prostředí Robert Hill. "Čas jde proti nám, už zažíváme důsledky klimatických změn," dodal Hill.
Tichomořské státy, čelící hrozbě zvednutí hladiny moří kvůli globálnímu oteplování, projevily bez obalu zděšení. Obávají se totálního zaplavení. Stát Kiribati již hovoří o podemílání břehů, suchu a nezvyklých bouřích.
I Evropská unie a Británie vyslovila nad americkým odstoupením od smlouvy silné znepokojení, Japonsko Spojené státy vyzvalo, aby to přehodnotily.
Představitelka hnutí Greenpeace Angie Heffernanová řekla, že je z amerického postoje znechucená a zděšená.
Češi emise snižovat budou
I české ministerstvo životního prostředí je krokem Spojených států rozhořčeno.
Bush se podle Vojtěcha Koteckého z organizace Hnutí Duha rozhodl dát přednost americké ropné lobby před lidmi. "Zbytek světa, ČR nevyjímaje, by se neměl nechat Bushem vydírat, ale prostě se dohodnout bez něj. Vydělá na tom, protože bude rozvíjet moderní technologie a efektivní průmysl, zatímco USA vinou svého prezidenta ustrnou v orientaci na zastaralé plýtvání ropou a uhlím," řekl Kotecký.