| České zákony umožňují umělé přerušení těhotenství do dvanáctého týdne a nebrání-li tomu zdravotní stav ženy. |
| V Mexiku se povoluje provedení interrupce ženám v případě, že byly znásilněny, že těhotenství ohrožuje jejich zdraví nebo pokud plod vykazuje známky vrozených deformací. |
| Italské zákony interrupci umožňují pouze v období mezi prvním a devadesátým dnem těhotenství. Lékař musí zhodnotit, zda těhotenství znamená vážné nebezpečí pro fyzické a psychické zdraví ženy. Současně se přihlíží i k její hospodářské, sociální a rodinné situaci, či zda se nestala obětí znásilnění. |
| V prosinci 1991 mimořádný sjezd polských lékařů přijal etický kodex, který zakázal interrupce. |
Ačkoli byly interrupce až dosud ve Švýcarsku teoreticky zakázány, podle zákona z roku 1942 se tolerovaly výjimky v případě ohrožení života ženy, která k tomu ovšem potřebovala dva lékařské posudky. "Liberální kantony jako Ženeva, Curych a Basilej uplatňovaly tento federální zákon velmi pružně," konstatovala loni na podzim Dorette Fertová z centra plánovaného rodičovství v Ženevě.
Naopak německy hovořící kantony ve středním a východním Švýcarsku, které jsou zásadně proti interrupcím, se zákona držely velmi restriktivně. Některé dokonce ani nerespektovaly povinnost určit lékaře oprávněné dávat v tomto směru posudek.
A protože zákon z roku 1942 nestanovil mezní lhůtu pro přerušení těhotenství, někteří lékaři zase prováděli interrupce až do 15. či 16. týdne těhotenství.
Diskuse o beztrestnosti umělého přerušení těhotenství začaly v 70. letech. "Po třiceti letech obsáhlých diskusí a vytváření komisí expertů, kteří se nedokázali shodnout, bych si přál, aby se konečně přijal zákon, který by respektoval svobodu ženy," řekl loni na podzim profesor Christian Nils Robert, odborník na trestní právo a jeden z komise expertů, kteří připravili nynější text zákona.
"Spolu s Irskem patříme k jedněm z posledních evropských států s tak zastaralým zákonodárstvím v otázce interrupcí, které není slučitelné s evropskou legislativou," dodal profesor Robert.
Ke změně trestního zákona se budou Švýcaři nepochybně vyslovovat v referendu. V dohledné době se má rozhodnout Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska, zda bude iniciovat o této otázce referendum. Pokud tak neučiní, chystají se tak učinit některá sdružení. Kromě toho se Švýcaři mají brzy vyslovit k jinému návrhu, který v listopadu 1999 vznesla iniciativa Pro matku a dítě, která bojuje za větší omezení interrupcí.
