Rusko a USA se špehují jako dřív

Co všechno vlastně za patnáct let prozradil Rusům vysoce postavený důstojník FBI Robert Philip Hanssen, chycený v neděli doslova při činu? To ještě zdaleka nevyšlo na světlo. Jasné je jedno - i deset let po konci studené války jsou Moskva i Washington hluboce ponořeny do špionážních intrik. A Hanssenův případ stěží oteplí rusko-americké vztahy. "Výzvědné operace proti USA jsou dnes stejně intenzivní jako byly i vždy předtím," uvedl v úterý John Ashcroft, nový ministr spravedlnosti, v souvislosti s Hanssenovým zatčením.

Tytam jsou naivní představy z doby po pádu berlínské zdi, že špioni nebudou mít nyní co na práci. Opak se zdá pravdou. Na Rusy se již Amerika sice nedívá jako na nepřátele, ale ani v nich nevidí stoprocentního přítele. Totéž platí obráceně.

Před pouhými třemi měsíci omilostnil ruský prezident Vladimir Putin Američana Edmonda Popea, odsouzeného ruským soudem na 20 let za špionáž. Informace o tom "druhém", získané za jakoukoli cenu, zůstávají životně důležité.

Před několika dny vysocí američtí činitelé včetně prezidentovy poradkyně Condoleezzy Riceové a ředitele CIA George Teneta tvrdými slovy napadli Rusko, že stejně jako terorista Usama bin Ladín a Čína představuje globální hrozbu, a navíc že Moskva šíří raketovou technologii do Íránu a Severní Koreje.

"Nikdo nikdy neví přesně, co má druhá země v úmyslu. Ten, kdo se zdá dnes přítelem, se může zítra stát nepřítelem," uvedl Loch Johnson, někdejší Clintonův expert na výzvědné služby.

"Rusko má stále kapacity k tomu, aby zničilo během 30 minut USA, proto ona pozornost, i když takové vyhlídky jsou nyní naprosto minimální." "Každý špehuje každého, to je základní pravidlo hry," shrnul situaci pro agenturu AP Steve Aftergood, odborník na špionáž.

Podle jeho odhadu USA letos daly na výzvědné služby 30 miliard dolarů a náklady by dále měly růst, zejména až se budou nahrazovat zastaralé špionážní satelity novými.

Výzvědná činnost Rusů se nijak nezmenšila ani za Borise Jelcina, který jinak na svém americkém partnerovi Billu Clintonovi rád předváděl přátelská "medvědí objetí". A stěží si někdo lépe uvědomuje cenu informací než Jelcinův nástupce Putin, sám veterán KGB s patnáctiletou praxí.

Je toho ostatně hodně, co Rusy zajímá na Americe. Třeba její plán na vybudování protiraketového deštníku, nové technologie, kde se stále více projevuje ruské zaostávání, či projekty NATO na další rozšíření.

Amerika je však terčem i spojeneckých zemí. Podle šéfa FBI Louise Freeha v USA operují výzvědné sítě dvou desítek států. Ještě teď kalí izraelsko-americké vztahy případ Jonathana Pollarda, odsouzeného v USA v roce 1985 za špionáž pro Izrael.

Před pár lety zase měli skandál Američané ve Francii. Paříž vypověděla několik "diplomatů" USA, kteří sháněli nepříliš diplomatické informace.