Soud jí dal fiktivní jméno Pavla Slavíková. Zatímco před jednací síní stojí početné příbuzenstvo obžalované ženy, slečnu "Slavíkovou" usazuje justiční stráž tajně v jedné z kanceláří na opačné straně ostravského krajského soudu.
"Svědkyně je tam v přítomnosti bezpečnostního tajemníka. Na monitoru vidí všechny osoby v jednací síni, které snímá kamera. Senát sleduje svědkyni na monitoru. Dorozumíváme se s ní mikrofonem s měniči hlasu, aby obžalovaná ani nikdo z přítomných nemohl identifikovat, o koho ve skutečnosti jde," popsala předsedkyně senátu Marie Slaná, jakým způsobem soud utajenou svědkyni vyslýchá.
Statut utajeného svědka přiznávají soudy osobám ve výjimečných případech, kdy je jejich výpověď nezbytná a zároveň se tím vystavují nebezpečí.
Dívka pod smyšleným jménem Slavíková toho má za sebou hodně. "Kristina Poláková se se mnou dohodla, že mě prodá za tisíc marek dvěma cizincům a já jim pak hned uteču. Jenže pak utéct nešlo," líčí svědkyně, která nejdříve dělala na ulici prostitutku.
Bylo jí tehdy sedmnáct. Popisuje, jak chodila do bytu Polákové v Ostravě-Mariánských Horách, který státní zástupce označuje za takzvané překladiště děvčat. Podle žaloby odtamtud dívky putovaly do severních Čech, Itálie, Německa a Nizozemska.
"Věděli, že nemám osmnáct. Nabídli mi, že mi zařídí pas s mojí fotkou," přenáší mikrofon do soudní síně změněný hlas dívky. S cizinci odjela z Ostravy do severních Čech.
"Jeden byl pořád se mnou. Utéct nešlo. Říkal, že peníze mi bude dávat, až když mu vydělám těch tisíc marek, které za mě dal. Zpočátku byl hodný, pak ne.
Napadal mě. Jednu dívku zbil," popisuje situaci v jednom ze severočeských erotických klubů, kam ji pasáci odvezli.
Tvrdí, že jí nakonec jistí lidé pomohli utéci. Odmítá říci kdo. Na některé otázky neodpovídá. Nechce říci, proč se rozhodla svědčit, ani kolik sama z prostituce získala. U některých otázek váhá. Přemítá, zda by ji z některého detailu nemohla Kristina Poláková poznat. Ta na lavici obžalovaných pozorně poslouchá.
Sama pětačtyřicetiletá Poláková účast na obchodu se ženami popírá. "Nesmysl. Dívky ke mně do bytu chodily. Jen tam seděly, spaly a jedly. Zajímaly se o práci v erotických podnicích, protože věděly, že moje známá tam dělá. Já jim říkala, že pro ně nemůžu nic udělat," tvrdí.
Její známí a příbuzní stojí ještě dlouho po výslechu u vchodu do soudní budovy. Čekají, zda utajená svědkyně nebude vycházet. O tom, zda přes všechna opatření vědí, o kterou z dívek jde, nechtějí mluvit. Nakonec odcházejí.
Mladá prostitutka má svůj velký den za sebou. Mnohé z jejích kolegyň nejsou tak odvážné. Ze sedmatřiceti předvolaných svědků devatenáct k soudu nepřišlo. Předsedkyně senátu proto proces odročuje.
