Vladimír Železný má vrátit miliardu korun

P r a h a - Vladimír Železný by měl zaplatit první stamilionový účet za předloňské rozdělení televize Nova. Mezinárodní arbitráž včera rozhodla, že musí vrátit 23 milionů dolarů, které před třemi lety získal od americké společnosti CME. Ta až do dubna 1999 fakticky televizi ovládala. "Na oplátku" dostane zpět necelých šest procent akcií servisní firmy ČNTS, již CME vlastní. Částka, kterou by měl Železný americké společnosti vracet, je vyšší ještě o úrok - celková suma by tak měla přesáhnout 27 milionů dolarů (přibližně miliarda korun).

Co provedl Vladiír Železný?
Šéf Novy uzavřel se CME smlouvu o prodeji akcií firmy Nova Consulting, kterou vlastnil. Tato společnost držela 5,8 % akcií v ČNTS, tehdejší servisní organizaci Novy. Američané za akcie vyplatili Železnému 23 milionů dolarů s tím, že v Nově bude jednat v jejich prospěch. Rozchodem s ČNTS v dubnu 1999 Železný dohodu porušil.

Tři arbitři se v úterý shodli, že Železný porušil dohodu, když ještě před rozchodem se CME tajně vyjednával s firmami AQS, Česká produkční a MAG Media (dnes tyto společnosti pracují pro Novu). Odůvodnění, rozepsané na dvaasedmdesáti stranách, považuje za porušení smlouvy i řadu dalších kroků šéfa Novy - včetně toho, že do své "nové" televize přetahoval původní zaměstnance.

Rozhodnutí nijak neovlivní vlastnictví Novy, tu dál ovládají Železného lidé. Ředitel je však v obtížné situaci - z dohod vyplývá, že by celou částku měl vrátit ihned. Za každý den zpoždění mu hrozí penále 3 200 dolarů.

Dva roky před tribunálem
26. 4. 1999 - Společnost CME podala žádost o zahájení arbitrážního řízení pro hrubé porušení Železného závazků.
8. 9. 1999 - MF DNES uveřejnila, že CME v arbitrážním řízení proti Železnému zvýšila původní požadovanou částku 23 milionů dolarů o dalších 500 milionů dolarů za ušlý zisk, celkem tedy by Železného mohla připravit o 18 miliard korun.
10. 11. 1999 - Mezinárodní arbitrážní tribunál ve Stockholmu vyhověl žádosti společnosti CME o vydání řady předběžných omezujících opatření vůči Vladimíru Železnému.
11. 11. 1999 - Železný odmítl respektovat předběžná opatření. Některá rozhodnutí tribunálu jsou podle něho v rozporu s českými zákony, jiná není údajně prostě schopen zajistit.
17. 4. 2000 - Mediální zástupce Železného Bajčan oznámil, že mezinárodní arbitráž zrušila část předběžného opatření proti Železnému. "Jde o významné vítězství, protože nadále se bude arbitráž zabývat výhradně platností jedné kupní smlouvy a jejího vztahu ke mně jako fyzické osobě. Nikoli tedy otázkami televizního vysílání, tak jak se to CME snažila arbitrům podsunout," uvedl Železný.
29. 4. 2000 - V Amsterdamu začalo rozhodující kolo arbitrážního řízení. Šestidenní jednání se soustředilo na předkládání důkazů, výpovědi svědků, znalců a expertů.
24. 5. 2000 - Společnost CME tvrdí, že nizozemský soud 17. května potvrdil své dřívější rozhodnutí, že nizozemští právní zástupci Vladimíra Železného nemají právo zadržovat či používat dokumenty ze záznamového média odcizeného CME. Nizozemský soud podle ní rozhodl na základě zákona na ochranu duševního vlastnictví, podle kterého nesmí Železný ani jeho právní zástupci disponovat ukradenými dokumenty bez povolení CME. Je prý mezi nimi i pět dokumentů, které Železný předložil v důkazním řízení arbitrážnímu tribunálu v Amsterdamu.

Vedle zmíněné miliardy Železný během spolupráce se CME získal na platu a odměnách přibližně 57 milionů korun, ve stejném období nakoupil i řadu nemovitostí za víc než 170 milionů. V uplynulých dvou letech však většinu majetku převedl na spřízněné společnosti, které přímo nevlastní.

Několikrát odkládaný verdikt není překvapivý - Železný už loni v únoru připustil, že své šance ve sporu nevidí příliš dobře. "Ronald Lauder je velmi mocný muž," konstatoval tehdy.

Jeho mluvčí Martin Chalupský prohlásil, že arbitráž skončila "nerozhodně". "Přesto se Vladimír Železný rozhodl, že podá žalobu na úplné zrušení rozhodnutí u nizozemského soudu," uvedl Chalupský.

Ředitel ČNTS Jan Vávra si myslí, že Železný s odvoláním neuspěje. "Nizozemský zákon přesně říká, za jakých podmínek lze rozhodnutí napadnout. Nic z toho tato situace nesplňuje." ČNTS jinak odmítla arbitráž komentovat.

Z dostupných informací vyplývá, že arbitři odmítli uznat žádost Američanů, aby Železný musel zaplatit i ušlý zisk z Novy - ještě téměř 17 a půl miliardy korun. Železný dostal od CME zaplaceno za prodej své firmy Nova Consulting. Americká společnost obchodem získala necelých šest procent akcií vlastní firmy ČNTS, která v té době zajišťovala provoz Novy.

Šéf Novy měl podle původní dohody inkasovat 28 milionů dolarů. Posledních pět milionů, splatných v druhé půli roku 1999, už však vzhledem k rozchodu se CME nedostal.

JAK PŘEVÉST LICENCI
Obchod s Novou Consulting byl posledním krokem dohod o faktickém přenesení vysílací licence Novy do rukou CME.

Licenci, která je nepřevoditelná, drží společnost CET 21. Železný v roce 1996 nejprve od Američanů dostal půjčku, aby mohl vyplatit další společníky CET 21 a získat v této firmě majoritu.

V únoru 1997 se zavázal, že bude Novu řídit podle přání CME. Smlouva "o vzájemných právech a povinnostech" je v současných sporech nejsilnějším argumentem právníků Ronalda Laudera, majitele CME.

Železný se v souladu s dohodami zasadil o to, aby majetkovým přesunům v rámci Novy nebránila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. V květnu 1997 CET 21 a ČNTS podepsaly smlouvu o vzájemné spolupráci, která servisní společnosti zajistila absolutní kontrolu nad chodem (a především zisky) TV Nova.

JEDEN VŠECHNO, DRUHÝ NIC
Američané následně "smazali" zmíněnou půjčku (přibližně 140 milionů korun) a sérií dalších dohod spolu s Železným připravili půdu pro převod Nova Consulting.

Vladimír Železný na transakcích se CME vydělal stonásobně víc než lidé, kteří s ním původně zakládali licenční společnost CET 21. Fedor Gál, Josef Alan, Peter Hunčík a Vlastimil Venclík za své dvacetiprocentní podíly dostali mezi pěti a osmi miliony.

Petr Kršák, který se s Železným dodnes soudí o návrat k původnímu uspořádání CET 21, trvá na tom, že z účasti na celém projektu neměl téměř nic.