Je to grandiózní finále orbitální mise, která začala už v roce 1996. Je prvním z programu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír nazvaného Schůzky s asteroidy nejbližšími Zemi (NEAR). Vědci očekávají, že tak získají významné informace, které by jim jednoho dne pomohly vychýlit z dráhy obří asteroidy, které by mířily proti Zemi.
U Erosu je asi pětiprocentní šance, že jednou zasáhne naši planetu. V žádném případě by se to však podle vědců nemělo stát v příštích 100 milionech let.
Sonda obíhala Eros, který má podlouhlý tvar a je dlouhý asi 30 kilometrů (zhruba odpovídá Manhattanu v New Yorku), už téměř rok a zkoumala jeho geologické složení.
Louise Prockterová, která na projektu pracuje, uvedla pro BBC, že hlavním cílem mise je zjistit, z jakých minerálních látek jsou vlastně asteroidy tvořeny zda to jsou kompaktní skalnaté masy, či pouze shluky částic, které drží pohromadě jen díky gravitaci.
"Nyní víme, že Eros a další podobné asteroidy jsou celkem velmi kompaktní, avšak obsahují mnoho hlubokých trhlin," řekla Louise Prockterová. "Ačkoli ještě nemáme k dispozici technologie, abychom takové asteroidy mohli vychýlit z dráhy, pokud by se dostaly příliš blízko k naší planetě, máme alespoň představu, před čím stojíme, pokud by se někdy něco takového přihodilo."
Největší komplikací včerejšího pokusu byl fakt, že sonda nebyla pro přistání uzpůsobena. Vědci se snažili přiblížit ji k povrchu vesmírného tělesa rychlostí asi 5 kilometrů za hodinu. Ale nebyli si jisti, zda se jim to podaří a zda družice do asteroidu tvrdě nenarazí.
"Ještě nikdy předtím se něco takového nezkoušelo. Jde o složitou soustavu manévrů. Zapínání motorů musí být správně načasováno, jinak to nebude měkké přistání," uvedl šéf mise Robert Farquhar z Univerzity aplikované laboratorní fyziky Johna Hopkinse. Vědci této instituce vesmírné plavidlo poháněné sluneční energií postavili.
"Neznámý povrch asteroidu komplikuje představu o tom, co se stane družici, navíc když nebyla určena a vyvinuta pro přistání," řekl Farquhar. Pokud by při přistání došlo k poškození solárních panelů, sonda nebude s to povrch asteroidu monitorovat a fotografie odeslat řídícímu středisku na Zemi. Přistávací manévr začal včera navečer 35 kilometrů od povrchu Erosu, kdy sonda zahájila čtyřhodinový sestup.
Eros je pro vědce významný proto, že je tvořen látkami, které vznikly před 4,5 miliardou let, v době zrození naší sluneční soustavy. Patří k početnější skupině asteroidů, z nichž jeden, jak se domnívají vědci, zlikvidoval při nárazu na Zem před 67 miliony let svět dinosaurů.
Asteroid Eros je teprve pátým vesmírným objektem, na kterém přistálo zařízení vyrobené člověkem. Před ním to byl Měsíc, Mars, Venuše a Jupiter.
Vědci vyjádřili naději, že sonda Shoemaker po přistání na asteroidu pořídí v intervalech dvě za minutu fotografie, které budou vzápětí dostupné na internetové adrese http://near.jhuapl.edu. Do roku 2008 plánuje NASA zmapování 90 procent všech kosmických objektů pohybujících se v blízkosti Země.
 Povrch asteroidu Eros vyfotografovaný z americké sondy Shoemaker, která na něm úspěšně přistála. (12. února 2001) |
 Americká sonda Shoemaker, která zahájila kosmickou misi v roce 1996 a v posledním roce obíhala asteroid Eros ve vzdálenosti 48 až 320 kilometrů, přistála na povrchu asteroidu - žlutě označená oblast. (12. února 2001) |
 Americká sonda Shoemaker (na počítačovém snímku NASA), která zahájila kosmickou misi v roce 1996 a v posledním roce obíhala asteroid Eros ve vzdálenosti 48 až 320 kilometrů, přistála na povrchu asteroidu. (12. února 2001) |
