Na boj proti drogám nemá Praha dostatek peněz

Praha - Necelých třináct milionů korun získaly na tento rok protidrogové projekty pražských organizací, které se zabývají drogovou problematikou. Zatímco Meziresortní protidrogová komise při Úřadu vlády považuje dotace za dostatečné, nestátní organizace tvrdí, že kvůli nízkým dotacím budou muset omezit svou činnost. "Částka je o čtyři procenta nižší než minulý rok, a to byl loňský rok pokládán za krizový. Dotace je jednoduše nedostatečná. Ovlivní to nejen naše zaměstnance, ale samozřejmě i naše klienty," řekla Simona Sedláčková z Drop In.

Tato organizace dostala na každý ze svých pěti projektů o půl milionu korun méně. Na takzvané nízkoprahové pracoviště dokonce Drop In požadoval o jeden a půl milionu korun více než nakonec dostal.

"Omezení nízkoprahových center se projeví v tom, že drogově závislí se ve větším počtu objeví na ulicích. To bude mít samozřejmě spojitost s růstem počtu nakažených HIV nebo žloutenkou," varuje Jiří Richtr, ředitel sdružení Sananim.

I sedm projektů jeho organizace dostalo letos méně peněz. Za velký problém považujeRichtr i jakékoliv omezování prostředků na poléčebnou péči. "Klient, který by musel odejít z takového střediska dříve, se na devadesát procent vrátí ke svému předešlému stylu života. Investice do jeho léčení je tak úplně zbytečná," dodává Richtr.

Milan Pospíšil z mezirezortní komise se však naopak domnívá, že peněz z dotací je dostatek. "Finanční prostředky organizacím postačí," míní Pospíšil. "Proti loňskému roku jsou dotace dokonce vyšší, protože minulý rok částku určenou na projekty poslanci zkrátili o čtyřicet milionů korun, které dali na výstavbu dětských hřišť," dodal Pospíšil.

Komise dotovala tak jako obvykle i projekty ministerstev zdravotnictví, školství a zemědělství. Právě takový systém představitelé nestátních organizací kritizují. "Jsme již deset let v roli škemralů. Stále neexistuje systém, který by pokryl síť organizací, které se touto problematikou zabývají profesionálně a mají v této práci zkušenost," poznamenává Richtr.

Dodává, že komise nerozlišuje právě tyto organizace od komunit, které vznikají nově, a jejich práce je spíše dobročinná. "Nikdo o nich zatím nic neví, ani o lidech, kteří tam pracují. Může to docela dobře být černá díra, která zbytečně polyká peníze. Plošné rozdělování prostředků je prostě špatný způsob financování."

Milan Pospíšil z mezirezortní komise podotýká, že každý komisí posuzovaný projekt již má razítko příslušného okresního úřadu. Při závěrečném posuzování se k projektu vyjadřují dva oponenti. Jestli daná organizace peníze získá, nebo ne, záleží v tomto okamžiku především na obhájci projektu. "Nedáváme přednost nějakému regionu, ale obhájce může kvalitní prezentací projektu výsledek zásadně ovlivnit," řekl Pospíšil.

Z letošních jedenatřiceti pražských projektů získalo dotace na svou činnost sedmnáct z nich. V celé republice bylo včetně těch pražských úspěšných sto třicet sedm z dvou set čtrnácti.