Bude se víc testovat
"Naše opatření se nebudou zásadně lišit od postupu v zemích Evropské unie. Pokud se ve stádu objeví nemocný kus, budou všechny krávy poraženy. Plán počítá i s kompenzacemi pro chovatele," uvedl Hugo Roldan z ministerstva zemědělství.
O výši odškodnění a o tom, z jakých zdrojů bude poskytnuto, se ještě bude jednat.
Dnes, nejpozději v nejbližších dnech zahájí veterinární správa nové, rozšířené testování zvířat.
Až dosud se za rok vyšetřovalo kolem dvou set kusů hovězího dobytka, nyní stoupne počet vyšetření až na dva a půl tisíce. Nová bude i metoda testování. "Je spolehlivější a hlavně rychlejší. Výsledky můžeme mít do osmi hodin," říká ředitel Státního veterinárního ústavu v Jihlavě Ladislav Zámek.
Omezí se možnost darovat krev
Šířící se nemoc šílených krav a strach, že konzumace nakaženého masa může způsobit u lidí Creutzfeldt-Jakobovu nemoc, vyburcovaly i úředníky ministerstva zdravotnictví. Připravují metodický pokyn, který by znemožnil darovat krev lidem, kteří po roce 1986 pobývali déle než půl roku v Británii či ve Francii. V těchto zemích se zatím vyskytlo nejvíce případů onemocnění.
V České republice nebyl doposud prokázán ani jeden případ nemoci šílených krav, přesto odborníci počítají s tím, že se BSE dříve nebo později vyskytne i u nás. "Za důležitější než to, zda se tu nemoc šílených krav objeví nebo ne, považujeme to, abychom byli schopni nemoc co nejdříve odhalit," tvrdí ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský.
Pomohou nové metody?
Experti proto připravují novou metodu testování. Místo dosavadního histologického vyšetření se zavádí metoda Western Blot uznávaná v Evropské unii. Její předností je vysoká průkaznost, ale stejně jako dosud umožňuje vyšetřovat jen mozek poražených zvířat.
"I když se vědci snaží najít nějaký způsob, jak vyšetřit živé zvíře, zatím se to nikomu nepodařilo," vysvětluje Ivan Nágl, vedoucí laboratoře pro BSE ve Státním veterinárním ústavu v Praze.
Změní se i výběr zvířat určených k testování. Zatímco doposud se testovala jen zvířata, která projevovala určité známky onemocnění, nyní budou vyšetřována jak uhynulá, tak zdravá zvířata. Počítá se i s vyšetřováním krav, které k nám byly dovezeny po roce 1996 z Francie.
Veterináři však nepočítají s preventivním vyšetřením všech tří set tisíc krav a jalovic na území republiky. "Budeme nadále vyšetřovat zvířata s příznaky nervového onemocnění, která odolávají léčbě, a zdravé kusy namátkově vybrané z celého území. Vyšetřeny také budou všechny poražené krávy starší třiceti měsíců," tvrdí Josef Duben ze Státní veterinární správy.
Uvažuje se o totálním zákazu požití masokostních mouček
Laboratoře v Praze a Jihlavě jsou schopny ročně vyšetřit až šest tisíc kusů. Pokud by se BSE objevila i u nás, lze zvýšit kapacitu laboratoří a začít vyšetřovat všechna žijící zvířata starší 30 měsíců. Uvažuje se i o totálním zákazu používání masokostních mouček, který už platí v Evropské unii.
"Něco takového ale nejde udělat jen jako politické gesto. Velmi aktuální by to bylo, kdyby došlo k průkazu nějakého případu. Jsou s tím ale spojeny minimálně tři problémy, které se musí nejprve vyřešit: čím budou moučky nahrazeny, jakým způsobem se zlikvidují a kdo zaplatí likvidaci uhynulých zvířat, která budou hynout vždycky," tvrdí Holejšovský.
Je třeba vyřešit i kompenzace
Zatím není jasné, jak vysoké budou případné kompenzace pro české chovatele skotu. Podle Dubna vyšetření utracených kusů bude hrazeno ze státního rozpočtu. Veterinární správa vydá dobrozdání, na jehož základě by měl být chovatel odškodněn.
Případný výskyt nemocného kusu však nemusí automaticky znamenat likvidaci celého stáda. "Pokud zjistíme, že nemocnou krávu farmář ke stádu dokoupil před několika měsíci, dohledáme, odkud kus pochází, a zlikvidujeme tamní chov," řekl Duben. Inkubační doba BSE je totiž až čtyřletá.
