"Volají mně, že s valašským pasem třeba prošli celní kontrolou na ruzyňském letišti nebo se jím prokazovali například v Rusku," říká s úsměvem Harabiš. Obyvatelům Valašského království navíc dnes již poskytuje slevy více než sto padesát hotelů, restaurací, muzeí a dalších institucí. Své kanceláře má království nejenom na Moravě, ale také v Praze, na Šumavě, Slovensku, Skotsku, Kanadě a Novém Zélandu, chystají se další takzvané imigrační úřady v Polsku a Švédsku. "Konzuláty království si v cizině otevírají buď naši známí, nebo lidé, kteří se o této aktivitě doslechli a hrozně se jim líbí," vysvětluje Harabiš. A tak například v propagačních materiálech u konzulátu Valašského království na Novém Zélandu stojí: Náš zástupce hovoří anglicky. Valašsky umí jenom sprostá slova. Na konzulátu je možnost ubytování. Z původních dvou nadšenců se nyní Valašským královstvím zabývá profesionálně více než deset lidí. "Máme krále, vlastní měnu jurovalšár, který měníme jedna ku jedné k dolaru a marce, máme vlastní letectvo a budeme mít loďstvo," vypočítává Tomáš Harabiš. Jako admirála budoucí valašské flotily si království již vybralo Richarda Konkolského - svého nejslavnějšího mořeplavce. Podle Hrabiše nejde jen o recesi, ale i o zcela vážně míněný program, jak přitáhnout na Valašsko turisty a představit region ve světě. "Ten nápad jsme dostal po cestě po Novém Zélandu, kdy jsem získal pas Nezávislého teritoria Západního pobřeží. Pas mi pomohl ke slevám v restauracích a obchodech, lidé mi tam jako občanu teritoria nabízeli zadarmo možnost přespání. A tak jsme se s kamarády rozhodli vydat valašské pasy a nabídnout díky nim slevy. Pak jsme se domluvili s Bolkem Polívkou jako valašským králem a už se to rozjelo. Bolek zůstal takovým naším mediálním tahákem," popisuje Tomáš Harabiš důvod pro založení Valašského království. Pasy, s nimiž mohou majitelé vyhrát jurovalšáry, se dnes může pochlubit padesát tisíc lidí. "Začalo to pozvolna, první rok jsme prodali dva tisíce pasů, jejich počet postupně narůstal. Loni jsme už prodali dvacet tisíc pasů. Dva až tři tisíce pasů si koupili cizinci a mají je lidé jak z Evropy, tak třeba z Indie," říká Harabiš. Právě z prodeje pasů, propagačních materiálů a předmětů, průvodců a map se zaplatí činnost agentury Namaste, která se o propagaci Valašského království stará. "Všechny ostatní peníze, ať už z různých grantů od ministerstva pro místní rozvoj, od měst a obcí, nebo od sponzorů, už slouží na další nové programy a činnosti Valašského království. Podporujeme kulturu. Žádné peníze tak neutratíme za svůj provoz, na ten už si vyděláme," vysvětluje Harabiš. To, že se mluví o Valašském království, prospívá celému regionu, potvrzuje Tomáš Gross ze známého Valašského muzea a skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. "Chodí k nám spousta lidí s valašským pasem, zpočátku asi trochu recese slouží dobré věci. Díky akcím spojeným s Valašským královstvím se tak může o kraji dovědět spousta lidí, kteří se sem přijedou podívat," říká Tomáš Gross. V internetové anketě na stránkách Valašského království pak dvaadevadesát procent majitelů nebo provozovatelů hotelů a rekreačních zařízení na Valašsku míní, že tato akce může do tohoto regionu přitáhnout další turisty. Valašské království už má zaregistrován i znak a vlajku. Valašská vlajka, modro-bílo-zelená vlajka s dvěma valaškami, už zavlála například nad Mont Blankem nebo osmitisícovkou Čho Oju v Himálaji, doprovázela valašského krále Polívku na světovou výstavu v Hannoveru nebo zdobí Tatru Karla Lopraise na letošní Rallye Paříž - Dakar. "Letošní rok jsme vyhlásili za rok objevování Valašského království a budeme při tom spolupracovat s Českou centrálou cestovního ruchu," dodává Harabiš.
 Mapa Valašského království |
