| Co se dělo s ochuzeným uranem v Bosně a Kosovu? Podle většiny zdrojů bylo v Bosně v létě 1995 vystřeleno 10 800 nábojů s pláštěm z ochuzeného uranu, které lépe prorážejí tvrdé překážky, zejména pancíř. V Kosovu jich bylo na jaře 1999 použito 31 000. Předtím byly nasazeny také za války proti Iráku v Zálivu - symptomy onemocnění mnoha veteránů z Balkánu se podobají těm, jimiž trpí bývalí účastníci války v Zálivu. |
Proti vyhlášení moratoria byly údajně dvě země. Ve středu se má touto problematikou zabývat také Rada NATO.
Proč se balkánským syndromem zabývá NATO a EU? Severoatlantická aliance vojenské operace v bývalé Jugoslávii řídila a Evropská unie je nyní aktivní při mírové rekonstrukci Balkánu.
Skutečnost, že obě tyto instituce vzaly toto téma vážně, je výsledkem tlaku médií i veřejnosti dojaté osudy spousty mladých vojáků. Odráží nový fenomén v evropské politice - starost o zdraví lidí.
Z četby mnoha západoevropských novin je zároveň patrná více či méně silná protiamerická nálada, protože zbraně s ochuzeným uranem používali výlučně Američané.
Záhadné problémy belgických vojáků
Je však příčinou skutečně ochuzený uran? Belgický tisk ráno cituje několik odborníků, podle nichž radioaktivita, kterou vylučuje, nezpůsobuje leukémii, nejčastější příčinu předčasné smrti vojáků. A připomíná, že Belgičané, kteří mají pět mrtvých a asi 200 nemocných, nepůsobili nikdy ani poblíž zón, kde byly nasazeny zmíněné zbraně.
Belgická televize přinesla v pondělí večer reportáž, v níž několik bývalých vojáků, kteří působili na Balkáně, vyprávělo o svých potížích - nevysvětlitelných bolestech, ztrátě citu v rukách, chronické nespavosti a podobně. Sdělili, že se rozhodli podat žalobu proti neznámému pachateli.
Američané se brání narůstajícím obviněním
Kdo by jím však mohl být? Americký generál Wesley Clark, který velel kosovské operaci, nepovažuje vedlejší účinky střel s ochuzeným uranem za nebezpečné. Krom toho, řekl italskému listu Corriere della Sera, že američtí velitelé včas upozornili své evropské protějšky, aby nabádali vojáky k opatrnosti.
| Na leukémii zemřel i pilot českého vrtulníku, který sloužil v Bosně. |
Jenže Evropané si nepamatují, že by byli dostali nějaké podrobné informace. Francouzský list Le Figaro proto požaduje pravdu - věděli ti, kdo umožnili jejich nasazení v boji, jaké riziko představují pro vojáky a civilní obyvatelstvo? "Představa o čisté válce vedené ze vzduchu bere zasvé," napsal pařížský deník.
Belgický Le Soir přinesl rozhovor s Frédérikem Lorrem, spoluautorem knihy "Ochuzený uran-neviditelná válka", jež vychází v těchto dnech. Podle jeho názoru Spojené státy "si byly dávno vědomy, jakému nebezpečí vystavují své lidi a civilní obyvatelstvo. Dnes to však nemohou přiznat."
Británie změnila postoj
Zatímco ještě minulý týden britské ministerstvo obrany tvrdilo, že nemá v úmyslu balkánský syndrom u svých vojáků zjišťovat, v úterý už Británie oznámila, že i její vojáci se vyšetření mohou dobrovolně podrobit.
Hradecká vojenská akademie pomáhá objasnit balkánský syndrom
Na objasnění takzvaného balkánského syndromu se podílejí i dva experti přes vnitřní lékařství a radiobiologii z Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové - Ladislav Jebavý a Otakar Neruda. Odborníci budou působit v sedmičlenné komisi armádních medicínských špiček, kterou nechal ustavit náčelník zdravotnické služby.
Královéhradecká akademie se podílí na sledování a hodnocení zdravotního stavu veteránů dlouhodobě již od válečného konfliktu v Perském zálivu z počátku 90. let, vysvětlil rektor akademie Svatopluk Býma.
Otakar Neruda vazbu ochuzeného uranu na vznik rakoviny mezi veterány považuje spíše za teoretickou možnost. "Jsem hluboce přesvědčen, že příspěvek ochuzeného uranu k údajnému balkánskému syndromu bude zcela zanedbatelný," prohlásil Neruda.
Chvála Schröderově prozřetelnosti
Německý tisk také chválí postoj německého kancléře Gerharda Schrödera, který se jako první státník NATO vyslovil pro zákaz uranové munice, pokud ohrožuje vojáky, kteří ji používají.
Podle listu Die Welt je nyní třeba rychle a komplexně zjistit, jakou paseku nadělalo rozházení 12,5 tun tohoto nebezpečného kovu po balkánských údolích. Prvním krokem by měla být zasedání NATO a EU.
Němci mají obavy z uranového zamoření
V Německu sílí obavy z používání uranové munice na cvičištích. Se střelivem s radioaktivními látkami tak mohou cvičit Američané na vojenských základnách v Německu a nevylučuje se, že je používali Rusové do poloviny 90. let, než opustili východní Německo.
List Die Welt uvádí, že uranovou municí jsou v Německu vybaveny i tanky Abrams, které tvoří páteř pozemních sil USA.
Stejně jako u bojových letounů A-10 se Američané rozhodli pro toto střelivo, které je schopné prorazit i nejsilnější pancíře. Média podezírají americkou armádu, že municí střílela na cvičištích Baumholder v Porýní-Falci a Grafenwöhr v Bavorsku. Ozbrojené síly USA však obvinění odmítají s tím, že sice střelivo v Německu skladuje, ale nepoužívá.
