Ředitel Incheba Praha Jaroslav Čepek o žalobě ví. "Je to nepříjemné. Ale nakonec k té žalobě ani nemusí dojít. Rozhodně si nemyslím, že jsme vyhodili dvě stě jedenašedesát milionů a pak zjistíme, že je to omyl," prohlásil Čepek.
Za tuto částku totiž společnost koupila od správce konkursní podstaty Křižíkovy pavilony, Divadlo Spirála, Pyramidu a další objekty v dolní části Výstaviště. Právě ty stavby, které už léta představují právnický rébus. Sloužily jako zástava za nesplacený vysoký úvěr, který poskytla Československá obchodní banka před devíti roky na uspořádání megalomanské výstavy, na niž poskytl garance stát a tehdejší vládní špičky. Byla to však naprostá ekonomická katastrofa. Měla jméno Všeobecná československá výstava.
Zbyl po ní dluh přes půldruhé miliardy, neuspokojení věřitelé a několik zastavených objektů. Zástavy jsou však z právního hlediska neuvěřitelným propletencem, který už několik let marně řeší špičkové týmy advokátních kanceláří.
Město nyní uvažuje o podání určovací žaloby v souvislosti se smlouvou, kterou za společnost pro Všeobecnou československou výstavu podepsal před deseti lety její generální komisar Radim Menšík. Podle některých názorů z ní totiž plyne závazek právě tyto objekty poskytnout bezplatně městu. "O té smlouvě víme velmi dobře. Její platnost ale skončila před osmi lety," prohlásil ředitel Incheby. Tato smlouva však má několik dodatků a tento argument je přinejmenším sporný.
K tomu se v posledních dnech přidala další podivnost. Incheba sice zaplatila při podpisu kupní smlouvy přes dvě stě šedesát milionů korun, ale tyto peníze dodnes k věřitelům nedorazily. Už půl roku zůstávají na účtě Živnostenské banky.
"Žádný z věřitelů dosud uspokojen nebyl. Konkurs není ukončen, ještě neproběhlo rozvrhové řízení," sdělil správce konkursní podstaty Pavel Novický. A další chaos: prodaný majetek není právně zcela čistý. Zástavy sice banka sňala, ale váznou na něm soudní plomby.
"S takovým majetkem vlastník nemůže neomezeně nakládat. Může ho například pronajímat, mohl ho koupit, ale nemůže jej například převést na město. Je to patová situace," řekl zdroj, který je s konkursním řízením detailně obeznámen.
Jeden z menších věřitelů, společnost Armabeton, před několika roky získal rozhodnutí soudu, které objekty takzvaně zabukovalo. Nastala tak patová situace, kdy ani správce konkursní podstaty nemůže s tímto majetkem volně nakládat jako v jiných případech, a uspokojit tak věřitele. A ani vlastník Incheba.
Dokud se tyto složité právní propletence nevyřeší, město nemůže realizovat svoji vizi, jak sjednotit majetek na Výstavišti. Mohlo by se tím dopustit trestného činu zvýhodňování věřitele. "Do roka by Pražané měli poznat, že se s výstavištěm stala zásadní proměna," věří ředitel Incheby Čepek.
Má to však jeden háček. Onen právní propletenec, který dosud ještě nikdo nerozpletl. Radní Dvořák však tvrdí, že když už Incheba na Výstavišti má majetek, město s ní zákonitě jedná o celém areálu.
"Výsledkem dalšího jednání rady bude záměr uzavřít pět smluv s Inchebou. Nebo se dohodneme úplně jinak," dodal.
