Krevní sraženiny hrozí desetině pasažérů letadel

Koupíte si letenku, podaří se vám nezmeškat letadlo, pak se usadíte na přiděleném místě a těšíte se na nové zážitky. V tom okamžiku ani netušíte, že vám právě začalo hrozit nebezpečí - a přitom vůbec nejde o to, zda vaše letadlo bezpečně dolétne do cíle. Problém totiž spočívá někde jinde. Cestující jsou při dálkových letech možná ve větším nebezpečí, než se dosud soudilo. Hluboká žilní trombóza, tedy ucpání žíly krevní sraženinou, může podle nejnovějších výzkumů ohrozit až deset procent z nich. Vyplývá to ze studie, o níž informovala britská stanice BBC.

"Zkoumali jsme stovku dobrovolníků ve věku padesát a více let," citovala BBC jednoho z autorů studie Johna Scurra. "Krevní sraženiny jako důsledek dlouhého letu jsme zjistili v deseti procentech případů," uvedl Scurr. Podmínky, jimž vědci dobrovolníky vystavili, věrně kopírovaly turistickou třídu - tedy stísněný prostor, v němž cestující nemají příliš prostoru k pohybu. Nezapomnělo se ani na dehydrataci, jíž pasažéři trpí a která v kombinaci s minimem pohybu zabraňuje, aby určité části těla měly dostatečnou zásobu okysličené krve.

"Sledovali jsme zdravotní stav dobrovolníků před letem a vyšetřovali jsme je i po něm. Zjistili jsme změny. A je velmi nepravděpodobné, že by vznik krevních sraženin zapříčinila jiná aktivita těchto lidí než pobyt na palubě letadla," řekl John Scurr. Jeho výzkumný tým byl při testech vybaven moderními ultrazvukovými scanery, které jsou s to krevní sraženiny spolehlivě odhalit. K novému zkoumání zátěže, kterou pro organismus člověka představují dlouhé lety, podnítila badatele smrt osmadvacetileté Angličanky Emmy Christoffersenové.

Ta se stala obětí takzvaného syndromu turistické třídy letos v říjnu - ač byla v dobré fyzické kondici, zemřela na trombózu bezprostředně poté, co absolvovala dvacetihodinový let z Austrálie do Londýna. Britské ministerstvo zdravotnictví zatím přijímá nejnovější zjištění s rezervou. "Je tu hodně informací, které si vzájemně odporují," řekla BBC mluvčí ministerstva. Britské vědce však svým výzkumem podpořili i jejich kolegové z Osla. Ti posadili dvacet dobrovolníků do tlakové komory, během deseti minut zvýšili tlak na míru běžnou na palubě letadla a "přistání" povolili až po osmi hodinách. Ze změn zjištěných v zdravotním stavu všech cestujících vědci usoudili, že náhlé rozdíly v tlaku mohou být jednou z příčin rostoucího rizika vzniku krevních sraženin.

Co přispívá k tvorbě krevních sraženin
- stísněný prostor v letadle, zejména velikost sedadel a jejich vzdálenost, přispívá k přerušení zásobování určitých částí těla okysličenou krví
- nedostatek pohybu během dlouhých letů spojený s dehydratací, trvalá recyklace vzduchu a tlak v kabině letadla tento stav ještě stupňují